Náhrada újmy způsobené povinným očkováním?

Povinné očkování může pro řadu osob představovat velmi citlivé téma. Nota bene v případech, kdy v důsledku nežádoucí reakce organismu na předmětnou očkovací látku mohou být některé osoby vystaveny závažným zdravotním komplikacím.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Toto téma pak ještě více rezonovalo v období vakcinace proti onemocnění covid-19 (pro kterou byla přijata zvláštní právní úprava). Lze se tedy domáhat náhrady újmy, jestliže povinné očkování vyvolá závažné zdravotní komplikace?

Ze zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním vyplývá, že stát nahradí osobě, která se podrobila povinnému očkování, jež provedl poskytovatel zdravotních služeb, vytrpěné bolesti, ztrátu na výdělku a ztížení společenského uplatnění způsobené povinným očkováním, dojde-li následkem povinného očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného. Klíčovým je pak pojem „zvlášť závažné ublížení na zdraví“ očkovaného. Uvedený pojem byl doposud vykládán poměrně přísně. Rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) z poslední doby nám však může přinést nový pohled na věc, když NS přišel s příznivějším výkladem pojmu pro očkované.

NS ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že podmínka zvlášť závažného ublížení na zdraví očkované osoby z hlediska jejího nároku na náhradu újmy způsobené povinným očkováním či očkováním proti onemocnění covid-19 nemůže být vykládána shodně jako u nároků druhotných obětí, nýbrž má jít o dostatečně závažné zdravotní následky, nikoliv minimální či nižšího významu a dopadu pro poškozeného.

Náhrada újmy pak nebude náležet očkovaným, u nichž byla reakce organismu na očkovaní krátkodobá, neohrožující život či neznamenala obtíže vyřazující je podstatným způsobem z běžných životních činností. Dle NS stát prostřednictvím systému očkování očekává i jistou oběť ze strany každého očkovaného k dosažení sledovaného účelu, který je ku prospěchu nejen celé společnosti, ale též každého očkovaného jednotlivce.

Na druhou stranu tam, kde obtíže vyvolané očkováním přivodí očkovanému lékařsky diagnostikovatelnou újmu na zdraví dosahující takové intenzity, že ji lze klasifikovat jako intenzivnější vytrpěnou bolest či závažnější trvalé následky v podobě ztížení společenského uplatnění, případně že vyvolá delší pracovní neschopnost či si vyžádá nezanedbatelné náklady léčení, nastupuje kompenzační povinnost státu podle příslušných zákonů. (NS 25 Cdo 946/2024). Vedle závažnosti následků pak musí být prokázána také jejich příčinná souvislost s očkováním.

Další zprávy z regionu