„Bezpečnost není samozřejmost“

Hasičský záchranný sbor Třineckých železáren (HZS TŽ) si v letošním roce připomíná 120 let od svého založení. Jaká je práce podnikových hasičů? Nejen na tuto otázku odpověděl vedoucí HZS TŽ Marek Heczko v následujícím rozhovoru.

Marek Heczko. tm

V čem je práce hasičů v TŽ odlišná od ostatních profesionálních jednotek napříč republikou?
Práce odlišná není. HZS TŽ je profesionální jednotkou a jak typy zásahů, tak jejich procentuální rozdělení je téměř shodné s hasičským záchranným sborem ČR.

Hasiči z TŽ zasahují pouze na území podniku, nebo bývají vysíláni i mimo areál?
Dá se říct, že zasahují pouze na území TŽ, na území zřizovatele. Protože jsme ale základní složkou Integrovaného záchranného systému, můžeme být kdykoliv na vyžádání krajského operačního střediska HZS vysláni i mimo areál hutě. To se ale bavíme o mimořádných událostech, k nimž dojde v katastru Třince.

Míváte cvičení přímo na provozech?
Ano. Jedná se o každoroční cvičení dle vnitřního a vnějšího havarijního plánu TŽ. Dále míváme na provozech různé výcviky, které se týkají zvládání mimořádných událostí – například požárů, zásah lezců a podobně.

V rámci zdokonalování zdolávání požárů jsme vloni všichni prošli cvičením v ohňovém kontejneru. To znamená, že hasiči se zdokonalili v práci s proudnicí a v hašení požáru v zakouřeném prostoru. Kontejner je specializované výcvikové zařízení pro hasiče, které slouží k nácviku hasebních zásahů v uzavřených prostorech a reálné simulaci chování ohně, kouře a plynů.

Ve vozovém parku máte také sanitku…
Sanitní vůz máme, protože na území TŽ dochází k různým úrazům, ať už menším, větším, či těžkým. Jako hasiči poskytujeme první předlékařskou pomoc a zraněnou osobu převážíme k následnému ošetření do zdravotnického zařízení. V případě závažných úrazů pak spolupracujeme se zdravotnickou záchranou službou a tyto úrazy řešíme společně.

Máte i jiné povinnosti, než jsou „ostré“ výjezdy?
Povinností je hodně. Kromě výcviku a odborné přípravy se jedná například o požární a plynové asistence při pracích prováděných na výrobních zařízeních v huti, kterých se pravidelně účastníme. Dále se jedná o asistenci při kulturních či sportovních akcích ve Werk Areně. Samozřejmě jsme na všech hokejových zápasech.

Máte mezí sebou i borce, kteří se představují v soutěžích o Železného hasiče. Jaké podmínky mají hasiči k tomu, aby pracovali na své fyzické kondici?
Podmínky mají výborné. Máme zde posilovnu a kluci pak na nádvoří cvičí disciplíny, které jsou součástí Železného hasiče nebo jiných závodů v rámci soutěží TFA. Navíc profesionální hasič je povinen udržovat a zdokonalovat svou fyzickou kondici. Hasič musí být zdravotně, fyzicky a znalostně způsobilý. Jedině tehdy může vykonávat tuto práci.

Co byste řekl závěrem?
Závěrem chci ocenit práci všech zaměstnanců HZS TŽ, kteří svou odborností, nasazením a zodpovědným přístupem každý den přispívají k bezpečnému provozu TŽ. Požární ochrana a připravenost na mimořádné události jsou týmovou záležitostí a jejich úspěšné zvládání stojí na dobré spolupráci napříč celou společností.

Zároveň chci poděkovat vedení TŽ za dlouhodobou podporu činnosti HZS TŽ, důvěru a vytváření podmínek pro náš další rozvoj, ať už v oblasti technického vybavení, odborné přípravy, nebo zvyšování celkové úrovně bezpečnosti. Právě tato podpora umožňuje HZS TŽ udržovat vysokou připravenost a efektivně reagovat na stále náročnější výzvy.

Bezpečnost není samozřejmost a je výsledkem práce mnoha lidí. Děkuji všem kolegům i vedení společnosti za spolupráci a podporu. Věřím, že společně budeme i nadále vytvářet bezpečné prostředí pro zaměstnance i celý podnik.

Jak to všechno začalo
Na vznik požární jednotky v Třineckých železárnách měl vliv velký požár ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek, ke kterému došlo 6. dubna 1906. A pak požár střechy nad mechanickými dílnami a kotelnou, který se udál 2. července 1906.
Ředitel podniku proto 12. července 1906 rozhodl zřídit dobrovolné hasičské jednotky ve všech závodech patřících pod Báňskou a hutní společnost. Tímto závažným úkolem byl pověřen vrchní inženýr Antonín Sixt. Dobrovolný hasičský sbor v TŽ o síle 94 příslušníků vznikl ještě v témže roce.
Jednotka byla vybavena hasicími prostředky získanými od dobrovolného hasičského sboru z Vítkovic. Prvořadým úkolem bylo vycvičit družstvo pro likvidaci požárů vzniklých v závodě. Pro tyto účely byl povolán cvičitel strojník požární ochrany z Vídně. Výcviku byly vyhrazeny pátky a neděle, a to vždy po pracovní době.
Sbor se postupně snažil získat hasicí zařízení pro ocelárnu a slévárnu. Byla vybudována hydrantová síť pro možnost napojení parní stříkačky, která dodávala 2 500 litrů vody za minutu. V dalším sledu byly zakoupeny dva hadicové vozy se 400 metry univerzálních hadic. Mužstvo bylo dále vybaveno nářaďovým vozem a mechanickým žebříkem. Od 1. ledna 1910 bylo u požární služby ustaveno záchranné družstvo v počtu tří mužů. Pro svolání dobrovolných příslušníků hasičského sboru sloužila třízvuková píšťalka a pro všeobecný poplach byla 19. ledna 1907 namontována na budově kotelny parní píšťala.
Od 1. ledna 1912 byla u dobrovolné požární jednotky ustavena stálá služba ve složení velitel plus čtyři muži na každé směně.

Další zprávy z regionu