Jaké máš dojmy?

Skvělé. Hlavně jsem ráda, že lidé přišli hned na začátek festivalu a podpořili nás. Někdo hraje první, někdo poslední, ale nám to nevadí, a myslím, že můžu mluvit i za kluky, že jsme si to užili na 200 procent.

Teď v půli srpna je to přesně rok, co jste natáčeli klip k písničce Kořeny a křídla, na kterém se pěvecky podílely i Karin Musiolová (Messalina) a Veronika Macurová z kapely Inner Empire. Jak na to vzpomínáš?

No jo, to už je rok! Tento projekt byl pro nás důležitý a hodně jsme se na něj soustředili. Celé to má na svědomí naše manažerka Soňa Wantuloková, která napsala text a vymyslela i videoklip, celé to zorganizovala, přizvala zpěvačky. Podle mě je to krásná balada, nechybí pohledy na Beskydy, Třinec a další známá místa. Myslím, že to posluchače chytne za srdce.

Kdo píše v kapele texty?

Zpravidla někdo z nás. Většinu textů napsal bubeník Lubko Typlt, něco málo já anebo kytarista Honza.

Jak ti jde psaní? Troufneš si o sobě říct, že máš básnické střevo?

To rozhodně ne! Nerada píšu texty, vždycky říkám, že tzv. potím krev. Ale někdy mě osloví múza a napíšu text raz dva. Někdy se ale stane, že máme melodii a chybí nám text, tak to prostě „tlačím a lámu přes koleno“, prostě to „nemám v krvi“. Další varianta je, že texty písní vznikají po slokách, každý dodá něco. Podobně skládáme hudbu – sejdeme se, sedíme, hrajeme, jamujeme a přemýšlíme společně. Když už je předem udělaná kytarová linka, jde to líp.

Za zhruba 16 let hraní vydal Panter dvě desky. Ta druhá (Prokletí) vyšla před 10 lety. Co bude dál? Pracujete na nových věcech?

Chtěli bychom udělat novou desku. Snažíme se jít každý rok do studia a nahrát dva tři nové kousky. Momentálně máme rozdělané nějaké nové věci, takže se nám možná podaří nahrát něco už letos na podzim. A příští rok to doplnit. Ale aby to nevypadalo, že nic neděláme. Mezi deskami jsme vydávali singly a trojsingly. Nechtěli jsme čekat, až budeme mít třeba 10 kousků. Chceme lidem dávat naši hudbu postupně, aby věděli, že se u nás něco děje. Takže když něco nahrajeme, pověsíme to na YouTube nebo Spotify.

Kapela Panter vznikla v 80. letech. Ta současná sestava je ale vlastně už třetí verze a vypadá to, že snad stabilní…

Jo, myslím, že jsme si sedli. Po obnovení kapely v roce 2008 hledali, dnes už bývalí kytarista a basák zpěvačku. Já jsem v té době začala zpívat, bylo mi 15 nebo 16 roků a taťka (bubeník Luboš Typlt, pozn. aut.) mě vzal a řekl: ´Pojď to s námi zkusit´, no a klaplo to. Do kapely ještě před covidem nastoupila nová mladá krev a myslím, že nám to šlape. Styl je trochu jiný než původní Panter, ale jdeme dopředu, já jsem spokojená.

Jste třinecká kapela, takže předpokládám, že hrajete především v regionu…

…ale s těmi staršími členy kapely máme projetou republiku. Obráželi jsme motosrazy na Moravě, hráli jsme v Praze v Modré opici. Takže něco už jsme viděli a rádi si zahrajeme i mimo region.

Kolik koncertů hrajete ročně?

Tak do 10 koncertů. Nejbližší máme plánovaný na Slovensku, bude to naše zahraniční premiéra. 19. září hrajeme na FestRocku ve Vysoké nad Kysucou a 27. září na benefiční akci Rock Párty pro Beatku v havířovském klubu Stolárna.