Autor vítězné trefy po utkání připustil, že to byla jeho životní střela a že nemířil. „Věděl jsem, kde je tak asi branka a to bylo všechno,“ přiznal. Do konce ale zbývaly ještě necelé čtyři minuty. „Chtěl jsem moc věřit, že už to udržíme. Hokej je ale ošemetný, stačí jedna střela. Nebylo by dobré, kdyby srovnali na 3:3. To s námi určitě zamávalo. Super, že to tam padlo do prázdné,“ pokračoval.
„I přes některé překážky na cestě si myslím, že jsme hráli v sezoně velmi dobrý hokej a nakonec ve finále, i když to bylo vyrovnané, jsme byli o ten chlup lepší i štastnější.“Třinecký trenér Václav Varaďa
Pojistku přidal při hře bez brankáře Ethan Werek a halou zněl poprvé pokřik: Mistři! : „Tohle je asi nejvíc. Mám tady na ledě malou dcerku, která mi připomíná, jak starý je ten první nezapomenutelný titul, protože se narodila v roce 2011, asi pět dní po titulu. Jsem rád, že můžeme opět slavit, protože letos jsme tomu obětovali strašně moc,“ sypal ze sebe první dojmy Jiří Polanský.
Hodně se ulevilo Petru Vránovi, který až osmou finálovou účast přetavil v zisk cenné trenné trofeje. Pomohla mu k tomu změna dresu, koncem ledna přišel ze Sparty Praha výměnou za Robertse Bukartse. „Věděl jsem, že Třince má vždy vysoké ambice, ale o titulu jsem neuvažoval. Je to splněný sen,“ přiznal a dodal, že před šestým utkáním ani nebyl nervózní. „Paradoxně jsem nějak věřil tomu, že to vyjde,“ smál se.
Přitom Vrána utkání nezačal dobře, za stavu 0:0 si dal vlastní gól. „Říkal jsem si, že kdybychom měli jet na další zápas, tak nevím, jestli pojedu,“ podělil se Vrána se svými první pocity z vlastního gólu. Sám ale vyrovnal na 1:1. Třetím gólem ve finále otočil skóre na 2:1 David Cienciala, ale také Liberec brzy vyrovnal tečí Tylera Redenbacha. Poté už se prosazovali jen Třinečtí.
Z aktuální soupisky zažilo historický první titul Ocelářů šest hráčů (Adamský, Hamerlík, Hrňa, Krajíček, Polanský a Růžička). Jako hráč se o něj zasloužil i současný sportovní ředitel Jan Peterek a trenér Václav Varaďa.
„Určitě mě stála více psychických sil tahle trenérská medaile,“ srovnával Varaďa. „Jsem neskutečně dojatý a vážím si toho. Chtěl bych poděkovat týmu, že nic nevzdal a celou sezonu jel na plno. I přes některé překážky na cestě si myslím, že jsme hráli v sezoně velmi dobrý hokej a nakonec ve finále, i když to bylo vyrovnané, jsme byli o ten chlup lepší i štastnější,“ dodal.
Třinec – Liberec 4:2 (1:1, 1:1, 2:0)
Branky a nahrávky: 13. Vrána (Roth, Werek), 31. Cienciala (Hrňa), 57. Roth (Růžička, Vrána), 59. Werek (Doudera, Galvinš) – 11. Derner (Hudáček), 32. Redenbach (Lakatoš, Kolmann). Rozhodčí: Hodek, Pešina – Lhotský, Svoboda. Vyloučení: 1:3. Bez využití. Diváci: 5400 (vyprodáno). Konečný stav série: 4:2.
Sestavy:
Třinec: Hrubec – Roth, Gernát, Musil, Galvinš, Doudera, Husák – Růžička, Vrána, Werek – Hrňa, Marcinko, Dravecký – Svačina, Cienciala, Adamský – O. Kovařčík, M. Kovařčík, Chmielewski. Trenéři: Varaďa, Zadina a Raszka.
Liberec: Will – Hanousek, Šmíd, Kolmann, Derner, Havlín, Ševc, Doherty – Lenc, Filippi, Birner – Valský, Hudáček, Ordoš – Zachar, Jelínek, Krenželok – Lakatoš, Redenbach, Vlach. Trenéři: Pešán a Augusta.