Ústavní soud ve svém nálezu (III. ÚS 1473/24) připomněl, že trestní soudy nemohou bez řádného důvodu odmítnout rozhodnout o adhezním nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy.

Problematika umělé inteligence (AI) a diskuze na její téma vyplňují veřejný prostor již několik posledních let, a to se stoupající tendencí. Zda bude, nebo již je umělá inteligence největším vynálezem lidstva od jaderného štěpení, se zjistí až časem – je však nepochybné, že přináší převratnou a zřejmě i nevratnou změnu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu z května letošního roku připomíná důležitý výklad k tomu, jak a kdy má být uplatněno zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky. Soud se musel vypořádat s otázkou, zda lze tuto povinnost splnit ještě před samotným uzavřením smlouvy s tzv. koupěchtivým, tedy osobou, která má o podíl zájem. Odpověď zní: nelze.

Nejvyšší soud ve svém červnovém usnesení potvrdil ustálenou judikaturu, podle níž užívání cizí věci po skončení nájmu, aniž by došlo k jejímu řádnému vrácení, zakládá vznik bezdůvodného obohacení. Tento právní institut se uplatní nezávisle na tom, zda došlo ke zjevné škodě nebo přímému majetkovému prospěchu. Rozhodující je faktické pokračování v užívání bez právního titulu.

Absence přístupové cesty k nemovitosti představuje poměrně palčivý problém, kdy nemovitost je doslova „uvězněna“ mezi cizími parcelami. Řešení tohoto problému lze nalézt v institutu nezbytné cesty, který je však stále opředen několika mýty.

Hlavní letní sezona se kvapem blíží, s čímž se pro mnohé pojí i radost z uskutečnění dlouho plánované dovolené. Co když se však radost změní ve starost v důsledku mimořádných okolností (přírodní katastrofa atp.)? Jak je to s možností odstoupení od smlouvy o zájezdu bez zaplacení storno poplatku?

V běžném životě vycházíme z předpokladu, že když si koupíme nějakou věc, stáváme se vlastníky této věci. Co když však prodávající ve skutečnosti vůbec neměl právo danou věc prodat? Jsme vlastníky nebo ne?

Motoristické závody konající se v extrémních podmínkách představují zvýšené lákadlo pro řadu sportovních nadšenců. Větší dávka „zábavy“ však mnohdy představuje větší riziko pro přihlížející diváky. Nota bene, pokud se jedná o děti v doprovodu dospělých. A právě nedostatečný dohled nad dítětem může vést k velké tragédii.

Napadlo vás někdy, kdo vymýšlí názvy ulic a jak k jejich pojmenovávání fakticky dochází? Ulice jsou nedílnou součástí našich měst a obcí, ale málokdo ví, že jejich pojmenovávání má svá pravidla a často i zajímavé příběhy.