Rozvod manželství představuje pro mnohé těžkou životní zkoušku, jež je často doprovázena psychicky vypjatými situacemi a nutností vyřešit otázky týkající se vztahu k nezletilým dětem, vypořádání majetku, včetně bytových potřeb každého z manželů. V dnešním článku si proto přiblížíme, jak zákon nahlíží na některé situace týkající se bydlení manželů po rozvodu.

V souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR v trestní věci (6 Tdo 394/2019), dnes upozorníme na téma povinností řidiče vozidla, tj. mimo jiné řídit se pravidly silničního provozu, přizpůsobit své chování stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu apod. To vše ve vztahu k přecházení chodce po pozemní komunikaci.

Jednou ze zásad soukromého práva je ta, dle které nikdo nemůže na jiného převést více práv než sám má. Za splnění určitých podmínek občanský zákoník tuto zásadu prolamuje, když mimo jiné stanoví, že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu.

V jednom z předchozích článků jsme se zaměřili na nové ustanovení občanského zákoníku („OZ“) týkající se výsadby stromů, resp. možnosti omezení jejich výsadby v blízkosti hranice pozemků. V této souvislosti byly předestřeny praktické problémy a podmínky, které je třeba splnit. Dnes si přiblížíme obdobnou situaci ve vztahu ke stavbě v blízkosti hranice pozemků. Dle OZ totiž může vlastník pozemku, který pro to má rozumný důvod, požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Soused se tak znovu ocitá v situaci, kdy lze zasáhnout do jeho vlastnického práva a v tomto ho omezit.

Zákon stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Tímto pronikáním účinků z jedné nemovitosti na nemovitost druhou pak rozumíme imise. Dnes si přiblížíme obtěžování hlukem vyvolaným provozem na pozemní komunikaci z pohledu soudní praxe.

V občanském zákoníku (OZ) nalezneme ustanovení, jež nám mohou pomoci řešit některé sousedské vztahy/spory. Tímto je i nové ustanovení týkající se sazení stromů v blízkosti hranice mezi sousedními pozemky.

Aktuálně platný a účinný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ), obsahuje institut tzv. kvalifikované výzvy. Jedná se o jeden z nástrojů, který umožňuje soudu rozhodnout o předmětu řízení, aniž by došlo k prokázání skutkových okolností uvedených v žalobě.

Dynamický rozvoj technologií, vznik a následný rozvoj sociálních sítí se projevují prakticky ve všech oblastech našeho života. Sociální sítě nám umožňují být v kontaktu s velkým počtem osob, kterým jsme tak schopni jednoduše sdělit určité informace či názory. Ve svém důsledku se však svou aktivitou na sociálních sítích můžeme vystavit riziku trestní či jiné odpovědnosti.

V dnešním článku si přiblížíme další z trestných činů, jehož obětí se mohou stát děti (do 18 let). V této souvislosti si představíme zejména skutkovou podstatu trestného činu ohrožování výchovy dítěte dle ustanovení § 201 odst. 1 trestního zákoníku. Jednání pachatele zde totiž může mít nedozírný dopad na řádný tělesný, rozumový, mravní a citový vývoj dítěte.