Smlouvu o dílo můžeme v zásadě označit za nejčastěji používaný smluvní typ vedle smlouvy kupní. Co musí být splněno, abychom mohli hovořit o smlouvě o dílo, si přiblížíme v tomto článku.

V dnešním článku se obecně budeme věnovat v zásadě novému institutu v podobě svěřenského fondu neboli trustu, který představuje poměrně zajímavé možnosti při správě cizího majetku.

V dnešním článku si představíme další institut v podobě nepřikázaného jednatelství. Jednání označované jako nepřikázané jednatelství je jednání osoby, která se vmísí do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není žádným způsobem oprávněna v podobě smluvního nebo zákonného ujednání či soudního rozhodnutí, a činí tak z pozitivní či negativní pohnutky, která není druhé osobě známá.

V rámci článků věnovaných bezdůvodnému obohacení jsme přistoupili k obecnému vymezení tohoto institutu, včetně uvedení nejčastějších případů, kdy k bezdůvodnému obohacení dochází. Dnes toto povídání uzavřeme přehledem některých situací, kdy k bezdůvodnému obohacení nedochází.

V minulém článku jsme si představili institut bezdůvodného obohacení v obecné rovině, přičemž dnes si přiblížíme nejčastější případy, kdy můžeme hovořit o bezdůvodném obohacení.

Jak řešit situaci, kdy partnerovi poskytneme finanční prostředky na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jeho rodičů, přičemž následně dojde k partnerskému odloučení?

Jak se bránit situaci, kdy si potomek najde nového partnera a rodiče začnou být v rodinném domě tak trochu přítěží? Jednu z pojistek pro rodiče představuje institut výminku, resp. výměnku.

Odvážnou smlouvou rozumíme takový závazkový smluvní vztah, kdy prospěch či neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran závisí na nejisté události. Mezi takovéto odvážné smlouvy můžeme zařadit mimo jiné smlouvy pojistné či smlouvu o sázce.

Lze vymezit dva ze zvláštních způsobů uzavíraní smluv, jež upravuje občanský zákoník, kterými jsou veřejná soutěž o nejvýhodnější nabídku a veřejná nabídka. Jedná se o procesy trochu odlišné od klasického způsobu uzavírání smluv prostřednictvím standardního učinění nabídky jednou smluvní stranou a jejím přijetím stranou druhou.