Tématem letošního ročníku bylo Sousedství – Sąsiedztwo – Neighbourhood. Mladí architekti z Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska měli za úkol vymyslet, navrhnout a pak zrealizovat architektonický projekt a v prostorách pro odpočinek vytvořit městský nábytek, který by sloužil obyvatelům Českého Těšína a Cieszyna.
Jak název samotného workshopu napovídá, jediným možným materiálem pro výrobu městského nábytku bylo dřevo, materiál, který je dominujícím elementem projektovaného nábytku. Budoucí architekti a projektanti dostali možnost uskutečnit vlastní nápady, zkusili si, jaké to je vypořádat se s reálnými problémy, s těsným časovým plánem a rozpočtem. Získané teoretické vědomosti si tak vyzkoušeli přímo v praxi a zároveň otestovali i týmovou práci, která je pro profesi architekta velmi důležitá. Přínosem byla také možnost pracovat v mezinárodním týmu a konfrontovat své nápady s ostatními.
V šesti skupinách pod vedením mladých architektů ze všech čtyř zemí studenti navrhovali a vyráběli městský mobiliář přímo pro vybrané lokality. Měli na to krátkou dobu, pouze dvanáct dnů – od 23. července do 3. srpna. Mood for wood, což bychom do češtiny mohli přeložit Nálada na dřevo, je iniciativa, která již šest let pomáhá měnit veřejné prostranství v Polsku. Letos překročila hranici a její účastníci se snažili zatraktivnit prostory pro odpočinek na obou březích hraniční řeky Olše. V české části města byly pro tento účel vybrány tři lokality: psí výběh na nábřeží řeky, prostor před Těšínským divadlem a venkovní areál Kulturního a společenského střediska Střelnice.
Úkolem studentů bylo navrhnout víceúčelový architektonický objekt, který není jen městským mobiliářem za účelem odpočinku, ale zároveň vytváří prostředí pro interaktivitu mezi občany města.
Zároveň bylo záměrem studentů vytvořit něco specifického. Neměly to být pouze lavičky, ale hravý element, místo, které by přitahovalo lidi. „Střídá se zde slunce a stín, takže člověk si může vybrat, jestli chce odpočívat na slunci, nebo ve stínu. Má to být mobiliář, který není nudný a bude sloužit různým generacím,“ řekla budoucí architektka Magdaléna Buzová. Nakolik se to studentům podařilo, to už posoudí občané.
