Nýdek je rozlehlou a geomorfologicky velmi členitou obcí s bohatou historií. To vyústilo ve vznik jinde nevídaného množství místopisných názvů, které umožňovaly lidem orientaci. „V dnešní době satelitních map a GPS navigací však staré místní názvy často přestávají být používány, postupně upadají v zapomnění a zejména příslušníci mladší generace se v nich přestávají orientovat. I na soudobých mapách jsou občas uvedeny názvy některých nýdeckých lokalit ve zkomolené podobě nebo s nepřesnou lokalizací,“ vysvětluje iniciátor vzniku mapy Michal Milerski. Sám, ač nýdecký rodák, už mnoho původních názvů uvedených na mapě neznal.

„Některé názvy místních částí mne docela i překvapily. Například Gynsio Krziwda, v překladu Husí křivda, situovaná u silnice, přes kterou kdysi přecházely husy do potoka a občas skončily pod koly vozů či později aut. Nebo třeba Krziki, tak tam údajně pohodila cikánka své dítě a ono hodně křičelo a plakalo,“ pokračoval Milerski. Vysvětlil, že když si dá člověk všechny názvy mapy dohromady, vyjde mu vlastně terénní reliéf a historický příběh celé obce. Uvidí, kde je pahorek (kympa) a kde dolina, kde se kdysi pásl dobytek, kde se těžila ruda či zahynul člověk. Připomene si, kde se konaly tajné evangelické mše i to, jak se zde lidem po staletí žilo.

„Mapa by měla usnadnit vzájemné dorozumívání mezi námi Nýdečany i komunikaci s turisty, kteří k nám přijíždějí. Měla by sbližovat generace. Zajistit, že vnuk bude vědět, o čem jeho děd vypráví či vyprávěl. Je to naše paměť zapsaná budoucím generacím,“ doplnil.

Na vytvoření mapy získala obec Nýdek dotaci. „Sice nebyla velká, šlo o dvacet tisíc, přesto jsme za ni rádi. Peníze šly nejen na vytvoření mapy, ale také na vstupní cedule na okrajích obce Nýdku v polském jazyce,“ vysvětlil starosta Nýdku Jan Konečný.

Jak dále řekl, mapa se mu osobně moc líbí. A zamlouvá se mu i fakt, že ji mohou i nadále tvořit obyvatelé obce. „Lidé mohou přinášet další názvy míst, jak si je pamatují. Vzniká tak vlastně unikátní dílo nás všech,“ doplnil starosta.