Kůrovcová kalamita, která v posledních letech postihla naše lesy, způsobila ztrátu hnízdišť pro dravce i sovy. „Tím došlo k nárůstu počtu drobných hlodavců, kteří ohryzávají sazenice a semenáčky stromů. Způsobují nemalé škody a významně tak ztěžují obnovu lesních porostů,“ vysvětlil ornitolog Daniel Křenek.

Jak dále řekl, hlodavci působí velké škody i v zemědělství. Například letos i vloni se v České republice přemnožili hraboši, kteří na mnohých místech zemědělcům zcela zničili úrodu.

„Jedním ze způsobů, jak bojovat proti hlodavcům, je biologická ochrana pomocí jejich přirozených predátorů. Proto jsme se rozhodli podpořit obnovu našich lesů vyvěšením budek pro sovy,“ zdůvodnil Křenek a dodal, že na projektu se podílely i Lesy České republiky.

„Bylo potřeba dohodnout se s lesní správou Jablunkov na umístění budek, aby nebyly vyvěšeny do porostů, kde probíhají lesnické práce,“ upřesnil.

Jeden puštík za den uloví obvykle tři až pět drobných hlodavců, za rok je to přibližně 1095 až 1825 těchto živočichů.

„Ačkoliv puštíci mají širší spektrum potravy, v době, kdy stoupá početnost drobných hlodavců, přecházejí puštíci především na tuto potravu. Naopak když je hlodavců málo, puštíci ani nezahnízdí, nebo mají místo obvyklých tři až šest mláďat třeba jen jedno až dvě,“ vysvětlil Křenek. Jak dále zmínil, sovy drobnou kořist sežerou celou, kosti a srst pak vyvrhují v podobě válcovitých vývržků.

Odborníci mohou z vývržků určit druh a počet jedinců kořisti, kterou se puštíci živí.  „Díky budkám můžeme nejen sledovat, jak se puštíkům daří, ale také monitorovat stavy hlodavců. Puštíci sice přispějí ke snížení jejich početnosti, ale i tato podpora má své limity. Naprostým základem pro to, aby nás nesužovaly kalamity nejrůznějších škůdců, je vytvoření pestré a druhově bohaté krajiny,“ uzavřel Křenek.