„Zdá se nám, že aktivita bobra narůstá, jelikož okousaných stromů do typického tvaru ostrouhané tužky je stále více. Tuto zimu jsme narazili na řadu stromů nedaleko jezu i na jiných místech,“ konstatuje vedoucí odboru životního prostředí v Třineckých železárnách (TŽ) Radim Klimša.

Jeho slova potvrzuje mluvčí podniku Povodí Odry Šárka Vlčková. „Výskyt bobra evropského na Olši v areálu hutě evidujeme asi dva až tři roky. Nyní je přítomnost bobra více zřejmá, a to z prostého důvodu zaopatřování potravy. Bobr si před příchodem zimy začíná střádat potravu a pokračuje i v zimních měsících,“ vysvětluje. Vybírá si především dřeviny s měkkým dřevem, jako jsou vrby a topoly, ale i duby, jasany, olše a další. Hlodavec se totiž živí kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny.

Dodává, že pobytové stopy hlodavce však nachází nad přehradou Šance i Morávka, vyskytuje se také v centru města Frýdek-Místek. Na řece Olši je zřejmá jeho aktivita od Bukovce až po Věřnovice a nevyhýbá se tedy ani Třineckým železárnám.

Povodí Odry jeho práci na březích vítá. „Žádné významné škody nám nepůsobí a dá se říct, že nám pomáhá s probírkou břehových porostů v areálu hutě a šetří naši administrativní práci při řešení oznámení kácení dřevin magistrátu města Třinec,“ podotýká mluvčí Povodí Odry.

Vodohospodáři musí každý rok průběžně odstraňovat z koryta Olše popadané stromy, a to nejen ty pokácené vzácným živočichem, ale stromy spadlé do koryta v důsledku působení jiných vlivů či špatného zdravotního stavu stromů.

„Bobrem pokácených stromů bývá na Olši v TŽ pouze několik kusů. Důvtipný pozorovatel jistě postřehne, že bobr ohlodává strom, ale třísky zůstávají kolem stromů. Dřevo bobr nežere. Jinde můžeme nalézt kmeny či větve stromů s ohlodanou kůrou, lýkem i větvemi stromů, v zimě je to z 90 %, základem bobří stravy,“ vysvětluje Šárka Vlčková.

Koryto Olše podle ní není na Třinecku ohroženo tvorbou bobřích hrází, protože je dostatečně široké. Bobr si zde hledá útočiště v zemních norách vybudovaných v březích řeky.