„Učila jsem se sama, když jsem čekala dvojčata, abych nezahálela, a dnes jsem ráda, že má dcera se snaží zrovna tak a jde v mých šlépějích. Dokonce můžu říct, že některé výrobky má hezčí, než jsou moje. Což mě moc těší,“ řekla perníkářka, která Třineckému hutníku poskytla následující rozhovor.

Jak je třeba při pečení perníků postupovat?

Práci začínám 14 dnů před datem, kdy chci mít finální výrobek, protože platí: zadělat těsto, za tři dny upéct perník a po dalších dvou dnech zdobit. K samotnému těstu. Na půl kila hladké mouky dávám 125 gramů hery, 125 gramů medu, 190 gramů mletého cukru, dvě celá vajíčka, prášek do perníku, trošku rumu a kvůli barvě můžu přidat i kakao. Ručně vše uhnětu. Těsto musí být hladké a lesknout se. Je to o čase. Čím více času tomu dáte, tím lépe. Těsto hnětu klidně půl hodiny, pořád promačkávám, až je kýžený výsledek. Pak dám těsto odležet do lednice. Před pečením těsto odebírám a znovu propracuji, protože v lednici trošku vykyne, prášek ho provzdušňuje. Je to o trpělivosti, kterou těstu musíte dát.

Na vašich pernících se objevují i barevné motivy. Jakým způsobem barev docílíte?

Barvy si kupuju. Jedná se o potravinářské barvivo – buď v prášku, nebo gely. Lehce se dají koupit přes cukrářské weby. Jsou tam i různé vychytávky, například v prášku koupíte i perleť nebo různé metalické odstíny. Já osobně dám do čajové lžíce trošku líhu nebo slivovice. Přidám trošku práškové barvičky a štětečkem následně potírám místa, která chci mít stříbrná, zlatá. Je to povrchové zdobení, které vypadá moc hezky. Tyto barvičky používám i na marcipán, který pak přidávám jako ozdobu na perník. Vše je o inspiraci a fantazii. V dnešní době internetu naleznete spoustu nápadů i tam.

Pečete a zdobíte raději malé perníčky, nebo velké perníky?

To je individuální. Lidé mě sami posouvají dále, když mi dají složitou zakázku. Například chtěli perníkovou chaloupku. Jen osm hodin jsem zdobila základ a pak jsem vše teprve dobarvovala. U menších perníčků to není o menším detailu, protože každý výrobek musí být hezký. Není to o detailech, každý výrobek na vás musí dýchnout pílí. Mám ráda výzvy, nebráním se jim.

Celý rozhovor si můžete přečíst ve čtvrtečním vydání Třineckého hutníku.