V kolika letech jste začal houbařit? 

Byl jsem ve školce. Na houby nás s bráchou brali rodiče anebo sousedi. Houbaření jsem si okamžitě zamiloval. Brácha se směje, že v mém případě se už teď nejedná o koníček, ale o diagnózu. Prý bych se měl jít léčit. Nedávno jsem měl volno, a tak jsem na houby vyrazil třikrát. V lese jsem byl skoro od rána do večera.

 Co všechno si s sebou z lesa odnášíte?

Sbírám hřiby, křemenáče a bedly. Ty mám ze všech nejraději, jako řízky jsou opravdu výborné. Ryzce, holubinky a další (pšoky) nechávám být. Místa, kde nejvíce rostou bedly, prozatím neznám, ale přijde doba, že je jednou vypátrám.

 Už se vám někdy stalo, že jste se houbami přiotrávil?

Ano, asi tak před deseti patnácti lety. Tenkrát jsem sbíral holubinky – fialové a zelené. Zřejmě se mezi ně připletla nějaká nejedlá. A ta mi tenkrát dala zabrat, šlo to ze mě horem dolem.

 Kolik hub jste už letos nasbíral?

Toho dne, kdy jsem se vydal do lesa třikrát, to bylo asi dvacet kilogramů. Nevážil jsem to úplně přesně, ale myslím, že letos jsem už nasbíral dohromady asi tak sto padesát kilogramů. Myslím si, že letos je nejlepší rok, jaký jsem zažil. Vloni to nebyla žádná sláva, předloni naopak super, před třemi lety byl bohatý rok, ale letošek je zdaleka nejlepší. Dá se říct, že roste úplně všechno!