První pokryla plochu odpovídající zhruba polovině fotbalového hřiště na hale v areálu hutě. Druhá jde do chodu v těchto dnech na hale odloučeného provozu Tažírna oceli ve Starém Městě na Uherskohradišťsku.

Třinecká elektrárna s instalovaným výkonem 350 kWp, což za ideálních podmínek odpovídá roční výrobě přesahující 330 000 kWh, bude sluneční energii zachycovat na 760 panelů umístěných na střeše rozměru 3 333 m2. Investice firmu vyšla na 12 milionů korun, bezmála 3 miliony pokryje dotace ministerstva financí.

„Zelená energie z našich solárních panelů by v Třinci měla pokrýt více než polovinu spotřeby elektřiny pro výrobu horké vody pro vytápění,“ upřesňuje ředitel Energetiky Třinec Petr Matuszek. Energetika Třinec zajišťuje vytápění pro zhruba 9 000 domácností, pro školy, nemocnice a další zařízení. Jde o teplo vyráběné z kombinované výroby elektřiny a tepla, kde část paliva pochází z výroby oceli.

Obdobně bude sloužit energie vyrobená ze slunce v areálu odloučeného provozu ve Starém Městě. Hala by měla v ideálním případě energii ze slunečního záření v předpokládaném objemu 230 000 kWh ročně využít pro napájení pomocných zařízení. Přebytky vyrobené elektrické energie je možno posílat do sítě.

V Tažírně oceli fotovoltaické panely pokryly 2 500 m2 plochy střechy nové výrobní haly, kde jsou umístěny nové návazné technologie loupání a broušení. Výše investice nepřesáhla šest milionů korun, dotace pokryla náklady ve výši dvou milionů.

Není to jediný zdroj zelené energie, kterou huť pro snížení uhlíkové stopy využívá. Už od roku 2020 nakupuje energii z větrných, vodních či solárních elektráren pro osvětlení i provoz klimatizací veškerých administrativních budov v Třineckých železárnách. Stejně tak je na zelenou energii celoročně provozována chemická úpravna vody. Na kompenzaci emisí CO2 obě firmy pracují i v dalších oblastech, část z nich cílí na oblast energetiky. Při výrobě elektřiny například firma Energetika Třinec nahradila část paliva biomasou.