Nejste pouze houslovým virtuosem, ale současně také moderátorem. Vnímáte provázení mluveným slovem jako určitý relax?

Snažím se, aby každý koncert byl událostí. Myslím si, že je důležité, aby si lidé z koncertu odnesli v srdci nějaký vlastní prožitek. Koncert je formou komunikace, proto k lidem mluvím. Jsem na to zvyklý, pět let jsem pracoval v Českém rozhlase. Snažím se chovat bezprostředně, promlouvám k lidem a snažím se jim sdělit něco milého. Mluvené slovo ještě více navodí atmosféru vhodnou k tomu, co budu hrát, navázat kontakt s publikem.

Koncertoval jsem už v 62 zemích. Cestování mě pořád baví, rád poznávám země, v nichž jsem ještě nebyl. Zatímco v Izraeli a Teheránu jsem už hrál několikrát, v Iráku jsem byl prvně. Hrál jsem tam s orchestrem při příležitosti předsednictví ČR v EU. Koncert skončil obrovskými ovacemi, lidé si ho náramně užili. Studenty vedou k tomu, aby zpívali jak arabskou, tak i evropskou hudbu. Strávil jsem tam pět dnů, byl to ohromný zážitek.

 Zavítal jste do země, která byla vážnou, případně houslovou hudbou takříkajíc nepolíbená?

Dá se říct, že housle se vyskytují prakticky všude, byť se někde na ně nehraje evropská hudba. V některých zemích kultura schází, ale v jiných kvete, byť se o tom neví. Hrál jsem v celé severní Africe, ale v zemích střední Afriky, které jsem rovněž navštívil, to bylo v tomto ohledu slabší.

Jak prožíváte adventní dobu? Máte prostor rozjímat, odpočívat a chystat se na Vánoce?

Advent je pro mě cestovní. Jediný den, kdy si odpočinu, je Štědrý den. Strávím ho s maminkou, které bude 89 let. Na Boží hod už mám Vánoční koncert, den poté hrajeme také. Vánoce oslavuji na pódiu a mezi posluchači. Koncerty často doplňujeme pásmem koled. Lidé dnes hledají nemateriální prožitky, proto před Vánocemi rádi chodí na koncerty vážné hudby. A to je dobře. Nejhorší by bylo, kdyby zůstali na sociálních sítích.