Strach z neúspěchu nakonec vyústil v to, že se na Gymnázium Třinec přihlásilo méně dětí než v minulém roce. „Na čtyřletý obor k nám dorazilo celkem 140 žáků, přijímat budeme 60. Je to tím, že jsme doporučovali deváťákům, aby si nepodávali přihlášky na dvě gymnázia, a zvolili strategii jednu gymnázium, druhou nějakou střední školu, například ekonomku či průmyslovou školu. Minulý rok se totiž na gymnázia nedostali často ani jedničkáři,“ vysvětlila ředitelka školy Romana Cieslarová. Doplnila, že na osmileté gymnázium podalo přihlášku 72 páťáků.
Odborné školy lákají
Naopak více dětí než minulý rok podalo přihlášku na Střední odbornou školu Třineckých železáren.
„To nás samozřejmě těší. Loni se k nám hlásilo 164 deváťáků, letos jich bylo 242. Teď jen čekáme, kolik dorazí zápisových lístků,“ podotkl ředitel Aleš Adamus. Věří, že děti i jejich rodiče dobře zváží volbu školy především s ohledem na získání zaměstnání. „Naše škola má nespornou výhodu v tom, že absolventi nemají problém najít si práci. Mnoho našich žáků také pokračuje ve studiu na vysokých školách,“ upozornil ředitel.
Výrazný nárůst uchazečů zaznamenala Třinecká obchodní akademie informačních technologií a veřejné správy. „Celkem je u nás 127 přihlášených, přijímat budeme 68 dětí. Minulý rok se přitom k nám hlásilo 86 zájemců,“ shrnula ředitelka školy Olga Nádvorníková s tím, že deváťáci nejvíce touží po IT oboru a obchodní akademii, méně se jich hlásí na veřejnosprávní činnost.
Českotěšínská Albrechtova střední škola letos registrovala celkem 429 přihlášek na maturitní i učební obory, přičemž přijímací zkoušky absolvovalo 207 uchazečů. Na školu jich mohou přijmout 145. V loňském roce evidovali na škole celkem 486 přihlášek.
„Letos se k nám hlásí šest ukrajinských zájemců o studium. Obecně převyšuje nadále zájem o obory cukrář, aranžér a jezdec a chovatel koní,“ doplnil ředitel školy Pavel Cieslar.
Média zbytečně strašila
Polské gymnázium v Českém Těšíně má 90 míst, na která se hlásilo 103 žáků, z toho jeden z Ukrajiny. „V minulém školním roce jsme evidovali 89 přihlášek v 1. kole, ve 2. kole jednu přihlášku,“ dodala ředitelka gymnázia Marie Jarnotová.
Pro školní rok 2023/2024 přijímá Gymnázium Josefa Božka v Českém Těšíně 30 žáků do čtyřletého studia a 30 žáků do osmiletého studia. K čtyřletému studiu podalo přihlášku 65 zájemců a k osmiletému 86 žáků. „Vzhledem ke skutečnosti, že v loňském školním roce byl největší zájem o čtyřleté studium v historii školy a přihlásilo se 127 žáků, letos přišel očekávaný pokles. Ten je způsoben hlavně mylnou představou rodičů, že se na naši školu nemohou dostat,“ podotkl ředitel Gymnázia Josefa Božka Tomáš Hudec.
„Negativní roli sehrály i sdělovací prostředky, jejichž katastrofické informace o nedostatku míst na středních školách se týkaly hlavně Prahy a okolí. Z toho plyne, že letos mají žáci devátých tříd šanci dostat se na naši školu naopak mnohem větší než v jiných letech,“ dodal Hudec.
Láká i škola v Jablunkově
Ředitel Střední školy Jablunkov Roman Szotkowski uvedl, že na dva učební obory má podanou přihlášku 82 deváťáků, škola jich může přijmout 60.
„Takže už teď můžu říct, že pravděpodobně budeme mít dvě pěkně zaplněné třídy,“ těší ředitele. Pokračoval, že škola nabízí také dva maturitní obory. Na ně se přihlásilo 69 dětí, pro které má 60 míst. Roman Szotkowski upřesnil, že největší zájem mají žáci o IT obor.
Jak to vidí děti
Hubert F. z Třince dělal přijímací zkoušky na Střední škole informačních technologií ve Frýdku-Místku. Jak řekl, dojíždění do školy by mu nevadilo. Obavy má spíše z toho, aby se na školu vůbec dostal.
„Nejtěžší na přijímačkách byla rozhodně matematika. První den byl test opravdu náročný, druhý den to bylo o trochu lepší. I tak se ale obávám, jestli jsem to zvládl,“ přiznal deváťák. Na přijímačky se přitom připravoval pečlivě. Navštěvoval přípravný kurz, chodil i na přípravu, kterou pořádala samotná škola. Jeho rodiče zaplatili téměř deset tisíc korun.
Podobné pocity má i Třinečák Pavel P. „Já se hlásím na místní gymnázium a na stavební průmyslovku. Na obou školách je velký přetlak zájemců, tak mám strach, že to nedopadne,“ povzdychl si. Ačkoliv i on chodil na přípravné kurzy a na testy se učil, překvapilo ho, jak byly náročné.
„Co se týče matematiky, tak na základní škole jsme měli extra přípravný kurz, pak jsem chodil na gympl na přípravku, a navíc jsem měl i soukromé doučování. Bohužel češtině jsem se už tolik nevěnoval a to byla myslím chyba,“ dodal zkroušeně.
Rodiče na zhroucení
Kdo tradičně nejhůř snáší první důležitou zkoušku v životě člověka, jsou rodiče. „Jsou to nervy, obzvláště, když se na vás valí z médií, jak velký přetlak dětí na školách letos je,“ zhodnotila Pavla M. z Třince.
„Dnes odevšad zní, že pokud dítě nechodí na nějaký přípravný kurz, je ztraceno. I my jsme podlehli tomuto nátlaku a utratili za kurzy dost peněz. Pokud se syn na školu dostane, líto mi to nebude. Na druhou stranu jsem přesvědčena o tom, že to správné není. Jsou zde totiž znevýhodněné děti, které na kurzy z finančních důvodů chodit nemohly,“ upozornila.
S jejími slovy souhlasí i Veronika P. z Třince: „Myslím, že základní školy by měly být schopny děti na přijímačky připravit. Nepřijde mi fér, že děti musí absolvovat tolik hodin učiva navíc, aby vůbec byly schopné přijímací testy zvládnout.“
