Dozorčí rada minulý týden schválila strategii Třineckých železáren směřující k uhlíkově neutrální výrobě. Co všechno  z toho pro fabriku vyplývá?

Strategie společnosti definovala, že agregátem, který nám pomůže splnit tvrdá pravidla a nařízení Evropské unie a vlády České republiky v rámci Green Deal, je elektrická oblouková pec (EOP).

Nyní se již můžeme naplno zabývat konkrétními úkoly, které z dokumentu vyplývají, a začít podnikat kroky pro její uvedení do výrobních procesů hutě.  V první fázi je to příprava studie pro výstavbu EOP, následně její instalace a zajištění potřebné infrastruktury.

Součástí celého procesu bude vznik pracovních týmů, které se budou zabývat chodem současných vysokých pecí a technologickými procesy, které na ně čekají. Tedy opravy a postupné utlumení jedné z pecí po roce 2031, kdy bude nabíhat EOP.

V rámci nové strategie rovněž připravujeme týmy pro zabezpečení vstupních surovin, které jsou nezbytné pro zajištění produkce. Zabývat se budeme také úspornými energetickými projekty, které se primárně dotknou naší Energetiky Třinec, která se připravuje na přechod k ekologickému způsobu výroby elektrické energie.

V neposlední řadě nás v nejbližších letech čekají investiční projekty směřující k modernizaci naší firmy, snížení náročnosti na počet zaměstnanců v návaznosti na zvyšování stupně automatizace.

Dalším krokem pak bude konsolidace výrobních linek a možnosti zefektivnění produkce v rámci celé skupiny.

Představitelé evropského a národního průmyslu upozorňují, že proces zelené transformace je velmi náročný a může znamenat ohrožení konkurenceschopnosti a růst nákladů. Zvládne to Třinec?

Jsem o tom přesvědčen. Pochopitelně to bude také znamenat intenzivní komunikaci s představiteli Evropské unie, vlády České republiky, Moravskoslezského kraje i s lokální politickou scénou.

Přináší to také změny v top managementu a ustanovení technicko-obchodních odborných týmů, které budou za jednotlivé projekty a oblasti zodpovědné. Hovořím o systémovém řízení společnosti, které je pro tak klíčovou proměnu firmy zásadní.

Je však potřeba si uvědomit i vlastní produktivitu práce –  jednotlivců a koneckonců celého werku, který zajišťuje chod a hospodářský výsledek v dobách, kdy budeme muset instalovat nová technologická zařízení. Neříkám, že to bude snadné.

Firma zveřejnila hospodářské výsledky roku 2022, které byly velmi příznivé. A to i přesto, že situace na trhu loni s ohledem na válečný konflikt na Ukrajině a omezení v automobilovém průmyslu nebyla jednoduchá. Jak se stav hospodaření vyvíjí v letošním roce?

Hospodaření loňského roku je již hlubokou minulostí. Dnes zveřejněná výroční zpráva popisuje hospodaření roku 2022 a je ji nutné vnímat jako uzavřenou. Velmi si přeji, abychom mohli na tento úspěšný rok navázat i letos, budeme se proto muset vážně zabývat otázkou efektivity a úspor.

V letošním roce se však průmysl ve vazbě na energetickou krizi a další faktory propadl. Tržní situace se bohužel diametrálně odlišuje od loňského roku a je velmi komplikovaná.

Mezi lidmi často slovní spojení „zefektivnění procesů“ navozuje proces „propouštění zaměstnanců“. Je i to součástí strategie?

Za těch pár týdnů jsem stačil poznat řadu zaměstnanců, kteří odvádí poctivou práci a jichž si mimořádně vážím. Je třeba si uvědomit, že před sebou máme bohužel poměrně krátké období na instalaci tak zásadních změn, a to bude znamenat časový tlak a velmi dobré zvládnutí systému.

Do roku 2031 jde z pohledu lidského života o období, které přinese přirozený odchod více než 1 400 zaměstnanců do starobního důchodu. Pokud bychom tedy přirozeně nechali odchody bez náhrady, v době startu nové technologie by nás mohlo být o 1 400 méně. To zcela jistě není žádoucí.

Proto se i v tomto období plných změn budeme snažit oslovovat nové adepty, primárně z řad čerstvých absolventů všech stupňů škol, tak, abychom zvládli jejich zaučení.

Možná budu trochu tvrdý, když řeknu, že je to důsledek nefunkčnosti vzdělávacích procesů v našem státě. Obory, které potřebujeme, se nevyučují. Nehovořím o naší Střední odborné škole TŽ, ale o celkovém fungování školského systému v ČR, v němž jsou upřednostňovány obory, které špičkovému českému průmyslu nepřináší dostatek pracovního potenciálu. Vzhledem k tomu, kolik procent HDP produkuje tradičně průmyslově zaměřená země, to považuji za ostudné.

Proto budeme muset sami cílit na skupinu mladých lidí, kteří jsou schopni se zaškolit a adaptovat.

Existuje nějaká naděje na změnu?

Určitě ano, máme velkou oporu v učňovské i středoškolské síti v regionu. Pozitivně se k otázce vzdělávání technických oborů staví například i děkanka Fakulty materiálově technologické Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB–TUO) Kamila Janovská. Během našeho setkání vyjádřila mimořádnou chuť a podporu tomu, aby pro další léta mohla dobře naformulovat studijní programy VŠB. Ty by pak pro nás měly být kvalitním zdrojem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.

Pro otázku naší budoucnosti bude nutné cílit na širší okruh regionu, respektive celou ČR.

V pozici generálního ředitele největší české ocelářské firmy jste od začátku dubna. Je něco, co vás překvapilo?

Mé dojmy se odvíjí od období, do něhož jsem vstoupil. Nicméně Třinecké železárny jsou pro mne společností, která je mimořádně kvalitně podporována akcionáři a je velmi dobře investičně rozvíjena. Tím jsem velmi pozitivně překvapen. Míru investic v tomto rozsahu peněz jsem neočekával. A všichni dobře víme, že bez investic, obnovy a rozvoje firma ztratí konkurenceschopnost a časem se může dostat do velkých problémů.

Další věc, která mne pozitivně překvapila, je velké srdce zaměstnanců. Spousta pracovníků, byť si možná notoricky stěžují, jsou srdcaři a odvádí pro werk dobrou práci.

Ještě podotknu, že jsem přišel v době získání titulu třineckých hokejistů, což atmosféru výrazně rozjasnilo (smích).

Zároveň jsem však přišel v době, kdy je velmi komplikované naplnit naše výrobní kapacity, což bohužel považuji za ne úplně šťastné. Na druhou stranu, vše zlé je k něčemu dobré. Je to pro nás výzva, jak se dokážeme vyrovnat se zpracovacími náklady a náklady obecně. A jak se dokážeme vyrovnat s efektivitou práce.

Ve werku se šušká, že jste osobně začal kontrolovat pracovní nasazení a také zvýšil kontrolu požívání alkoholu na pracovišti…

Hutní podnik spadá do těžkého průmyslu, kde je potřeba klást důraz na mimořádnou kázeň. Nikdy jsem nepracoval jinde než v průmyslu. Proto jsem přesvědčen o tom, že měření alkoholu, kontrola docházky, pracoviště a plnění si pracovních povinností je alfou a omegou. A proto na to kladu důraz.

Osobně jsem několikrát navštívil některé provozy, v budoucnu budu návštěvy zintenzivňovat a přenášet i do nočních a víkendových směn. Bude to součástí firemní kultury, kterou bych rád vnesl do TŽ. Jednak aby zaměstnanci měli jasno, že vím, v jakých podmínkách pracují. Ale také proto, aby mi v případě našeho osobního setkání mohli položit spontánní otázky.

S rodinou žijete ve Strakonicích, jak vnímáte tento kout republiky, náš region?

Hornaté okolí na mne působí nádherně. Je zde mnoho krásných míst na odpočinek. Pro člověka mého zaměření, který se rád pohybuje v přírodě, je to ideální prostředí.

Musím říct, že jedním z velkých momentů je pro mne i vazba firmy a celého regionu. Na druhou stranu je zjevné, že tato lokalita je plně závislá na funkčnosti Třineckých železáren. Ať se to někomu líbí, nebo ne, tento region s Třineckými železárnami stojí a padá.

Domnívám se, že negativem pro TŽ je, že působí v uzavřeném regionu a řada potencionálních zaměstnanců se do tohoto koutu republiky v životě ani nepodívala. Je potřeba udělat tento region více sexy a dát mu větší šanci pro jeho vyniknutí v rámci ČR. Na druhou stranu je v plném proudu výstavba dálniční sítě, po jejímž dokončení bude Třinecko poměrně dobře dostupnou oblastí.

Překvapilo vás, jak jsou železárny provázány s místní kulturou, sportem, školstvím i společenským životem? Viděl jste něco podobného ve světě?

Vazba železáren jakožto komerčního podniku a regionu je mimořádná. Viděl jsem to například v Japonsku, ale dílčím způsobem i v Americe, kde velké hutní společnosti podporovaly regionální rozvoj, a to jak v kultuře, tak sportu a vzdělávání.

Myslím si ovšem, že Třinecké železárny jsou v tomto ohledu premiantem, co se týče republiky. Dík za to patří akcionářům, kteří na tyto aktivity uvolňují nemalé prostředky. Zároveň oceňuji i vedení města v čele s primátorkou Věrou Palkovskou, že umí nastavit správnou komunikaci i směrem k TŽ. Oceňuji předchozí generace manažerů ve vedení hutě, že byli vůči regionu vždy vstřícní a štědří, je to vidět.

Máte manželku a tři děti, neschází vám, když valnou část týdne trávíte mimo domov? Jak trávíte volný čas?

Co se týče mého působení zde, v současné době jsem bez rodiny z čistě praktických důvodů. Rodina se za mnou přesune v průběhu dvou následujících let, protože děti si v současné době plní školní docházku.

Volného času moc mimo práci nemám, ale snažím se jej trávit zkoumáním okolí, kopcovitého terénu Slezských Beskyd, které neznám. V dobách mého působení ve Vítkovicích jsem totiž primárně jezdil relaxovat na druhou stranu Beskyd do okolí Čeladné.

Moc se mi tady líbí. Mám rád lokality, kde jsou hory, kopce. Takže se těším na léto, i na podzim, až začnou růst houby, těším se na to, až se za mnou přesune rodina, abychom se mohli právě tady všichni podívat do přírody. Těším se na to, až najdu vhodný rybářský revír, kam si budu moct jít nahodit. O víkendu si přivezu kolo, takže začnu poznávat okolí i z cyklistického sedla.

O našem regionu se říká, že je velmi specifický. Souhlasíte?

Překvapila mne provázanost místní české a polské kultury, což je pro mne samozřejmě i trochu komplikované v oblasti komunikace. Ač umím hovořit plynně několika jazyky, tak o „po naszymu“ se zatím raději nepokouším. Nicméně slovníků mám dostatek, takže se ve volném čase učím pilně nová slovíčka. Umím už například: drabina, gwóźd‘ a mou oblíbenou frázi: w ty pjynty, protože já chci vždycky všechno hned (smích).

Co byste werku a lidem v něm popřál pro nejbližší období?

Do budoucna bych všem zaměstnancům i sobě popřál hlavně pevné zdraví a pozitivního ducha. Přeji nám všem, abychom společným úsilím úspěšně vstoupili do nové éry výroby železa a oceli.