Václav Tobola navštěvoval základní školu v Písku od první do páté třídy. Výuku na druhém stupni už absolvoval v Jablunkově. „Tenkrát byla v Písku pouze stará budova školy. V místě, kde se nyní nachází jídelna, bylo škvárové a posléze travnaté hřiště, na které jsme pravidelně hrávali fotbal,“ vzpomíná muž, jenž sedí v obecním zastupitelstvu.

Zaměstnancem písecké školy se stal v první zářijový den roku 2003. Tenkrát už měla škola druhý stupeň a zrovna se stavěla nová budova. „Těch dvacet let uteklo jako voda. Děti jsou pořád stejné. Školník je na ně hodný, tak oni jsou taky. Nezlobí. V Písku máme opravdu hodné dětí,“ říká s úsměvem. Občas se najde výjimka. „Zhruba před měsícem někdo rozbilo dveře na záchodě. Prokopl je. Tohle se stalo poprvé,“ prozrazuje Tobola.

Práce ho naplňuje, do zaměstnání chodí rád. „Starám se o čtyři budovy, včetně staré a nové mateřské školy. V létě sekám trávu, v zimě odhazuji sníh a obsluhuji čtyři kotelny. Dělám i veškeré drobné opravy. Kolegyně uklízečky mi do sešitu napíšou, co kde je potřeba dát do pořádku. Práce je pestrá, nesmírně mě baví,“ tvrdí Václav Tobola. Dodává, že největší radost má z toho, že obec nechá opravit poslední třídu ve staré budově, v níž se počítá s výměnou podlahy a elektroinstalace.