Tým cévních chirurgů a anesteziologů z vaskulárního centra Nemocnice Agel Třinec-Podlesí touto metodou úspěšně operoval mladou 41letou ženu. „Operace trvala téměř tři hodiny, ale vzhledem k tomu, že šlo o první výkon tohoto druhu u nás, nebyla délka operace překvapením. Výkon proběhl úspěšně, nedošlo k žádné komplikaci a žebro jsme odstranili. Rekonvalescence pacientky probíhala velmi dobře a žena po pár dnech odešla bez komplikací do domácí péče,“ nastínil primář centra cévní a miniinvazivní chirurgie Lubomír Blaha.
Pokračoval, že při syndromu krčního žebra dochází k útlaku nervově cévního svazku mezi prvním žebrem a klíční kostí. Zejména při určité poloze horní končetiny, nejčastěji při předpažení, upažení či vzpažení končetiny, se objevují potíže plynoucí právě z útlaku nervů nebo cév.
Projevy onemocnění jsou různé. V případě postižení žíly dochází k trombóze podklíčkové žíly, následnému otoku a bolestivosti horní končetiny. Při útlaku tepny může dojít k chronické nebo akutní nedokrevnosti paže, předloktí a ruky, kdy může být končetina v extrémním případě ohrožena amputací.
„Nejčastější jsou ovšem projevy z útlaku nervových kořenů. Končetina je slabá, nevýkonná, objevují se brnění ruky, prstů, intolerance chladu, zhoršuje se jemná motorika. Dále se mohou projevovat bolesti paže, ramene, šíje, podklíčkové oblasti hrudníku. Bolesti a potíže mohou být často až invalidizující,“ popsal primář.
Šíře symptomů je podle něj veliká a velmi často zůstává onemocnění bez diagnózy. Pokud je onemocnění správně diagnostikováno, pak je na místě řízená rehabilitace se zaměřením na tento syndrom. Nicméně pouze menší část pacientů má z rehabilitace patřičný benefit.
„Zbytek pacientů může být indikován k chirurgickému výkonu. A tento výkon spočívá v resekci prvního žebra. Jakmile se odstraní první žebro, dojde k uvolnění útlaku nervově cévního svazku a potíže ustoupí,“ vysvětlil Blaha.
Klasický operační přístup je historicky nejčastější z nadklíčkové oblasti nebo přes podpažní jamku jednou větší operační ranou. Tomuto typu operace se věnuje jen několik málo pracovišť v Česku, včetně cévního centra Nemocnice Agel Třinec-Podlesí. Jako první v republice zde ale začali i s přístupem torakoskopickým. „Jde o obdobu laparoskopických břišních či artroskopických kloubních operací. Čili jde o operaci miniinvazivní, pouze z několika málo drobných ran do hrudníku. Rankami se zavedou porty pro kameru a pracovní nástroje,“ dodal primář.
