Zájemci o brigádu či práci z domova na internetu na různých, zejména pak prodejních portálech či sociálních sítích, klikli na nabídku práce nebo přivýdělku z domova. Vyplnili základní údaje a poté je kontaktovala žena, tzv. konzultantka. Často si říkala Laura, Carla či Daphne. Ta jim přiblížila, v čem práce spočívá. „Jednalo se o sledování reklam a videí a jejich lajkování v určitém časovém limitu. Podmínkou bylo, že si zájemce musí nainstalovat aplikaci Telegram a plnit zaslané úkoly, kdy potvrzením splnění bylo odeslání printscreenu zhlédnutého videa,“ popsala policejní mluvčí Pavla Jiroušková.
Podvodníci slibovali za zhruba tři takto „olajkovaná“ videa peněžní prostředky řádově ve stokorunách. Tak se i stalo, a to u nich vyvolalo pocit důvěry. „Následně však přišla od konzultantky nabídka úkolu, který byl podmíněn vložením finančních prostředků. Ty měly být splněním úkolu zhodnoceny. Pokud brigádník souhlasil, dostal odkaz na další osobu, na mentora. I ten měl různá jména, například Nikos nebo Anthony,“ pokračovala mluvčí.
Mentor poškozeným zadával jasné instrukce, co a jak mají dělat, na jaké účty částky ke zhodnocení posílat, a i v jakém čase. Poté měli dotyční zaslat výpis z banky, že platba proběhla. V některých případech v dalších krocích poškozené přesvědčil k registraci u směnáren virtuálních měn – např. aplikace ZEN.
Někdy nastala situace, že jim začal mentor vyčítat, že udělali něco špatně a tím způsobili škodu. Při odesílání finančních částek na různé účty uvedené „mentorem“ došlo i k tomu, že platby banka zablokovala jako podezřelé. V těchto situacích mentor radil poškozeným, jak mají komunikovat s bankou, aby vše proběhlo.
„Po několika platbách, když chtěli poškození své zhodnocené peníze vybrat, jim podvodníci odepsali, že vypršel kód na vyplacení peněz a podmínkou k vrácení peněz je poslání dalších. To už však většinou brigádníci pochopili, že o peníze přišli,“ podotkla Pavla Jiroušková.
Policisté ve všech případech zahájili úkony trestního řízení pro podezření z přečinu podvodu, za který prozatím neznámému pachateli hrozí trest odnětí svobody až do výše pěti let. „Opět nabádáme veřejnost, aby nevěřila rychlému a jednoduchému zhodnocení finančních prostředků. Neposkytujte své osobní údaje – čísla účtů a hesla jiným lidem,“ varovala policejní mluvčí.
