Příkladem budiž třeba Hrádek, kde pomalu, ale jistě končí přístavba polské základní školy. Stavební práce vyjdou na desítky milionů korun. Tamní starosta ale už nyní ví, že počty žáků budou v následujících letech významně klesat. „Pokud se k nám nepřistěhují noví lidé, tak to zatím odhadem vypadá tak, že v roce 2027 nastoupí do obou našich škol 23 dětí. V roce 2028 jich bude 13 a o rok později pouze pět. A to už je citelný propad,“ děsí se starosta Robert Borski.
Pokračoval, že letos přišlo na svět zatím jen osm hrádeckých novorozeňat, což je zhruba polovina obvyklého počtu miminek. „Možná by si tak někdo mohl říct, proč tedy přistavujeme školu, když jsou vyhlídky tak neradostné? Je třeba si ale uvědomit, že přístavbou zvelebujeme obecní majetek. A pokud by se stalo, že bude dětí v budoucnu málo, nové prostory vždy využijeme například na volnočasové aktivity,“ vysvětlil Robert Borski. Věří, že se nyní jedná o krátkodobý výpadek porodnosti, která se časem opět zvedne.
Podobné problémy řeší starostové dalších obcí. „Letos v září usednou do lavic jen tři prvňáci, za rok dokonce ani jeden. Je to tristní. Hodně nám stárne populace a děti se nerodí,“ přitakal starosta Košařisek Januš Klimek.
Zdůrazňuje však, že s kolegy zastupiteli mají jasno: budou se snažit školu udržet i přes slabší roky. „Podporujeme i výstavbu domů, a tím nárůst obyvatel. Například jsme dokončili cestu k novým parcelám. Také škola se snaží přitáhnout děti z okolních obcí,“ poukázal starosta.
Malé školy s velkým benefitem
Na jeho slova navázala ředitelka tamní školy Daniela Sławińska s tím, že je za přístup obce moc ráda. „Mnoho lidí si neuvědomuje, jaký benefit malé školy, jako jsme my, nabízejí. V našich třídách je menší počet žáků. Můžeme se tedy všem věnovat individuálně. Spojené třídy rozvíjí schopnosti dětí. Ty umí samostatně pracovat a navzájem si pomáhat. Jsme navíc uprostřed přírody, dalo by se tedy říct, že jsme skoro lesní škola. Často se totiž učíme venku. Přínosů je více,“ řekla ředitelka.
Malou základní a mateřskou školu na Hrčavě drží nyní hlavně to, že do ní docházejí děti z nedalekého Polska. Ty ale chodí pouze do školky. „Úbytek dětí pozorujeme už nyní. Zatímco loni jsme měli ve školce 138 dětí, letos je jich už jen 122. Kolik jich v září skutečně nastoupí, nevíme. Některé totiž nemají povinné očkování,“ poukázal ředitel školy v Mostech u Jablunkova Kamil Bula. Právě pod tuto školu spadá i malotřídka na Hrčavě.
Pokračoval, že když do základní školy vstoupil silný ročník, tak měli ve dvou prvních třídách 46 dětí a čtyři nastoupily na Hrčavu. Nyní to vypadá, že školáčků bude 29 a do obce na Trojmezí zamíří jen dva. „Co bude v budoucnu, je ve hvězdách. Škola na Hrčavě může slabší roky přečkat díky tomu, že je naší součástí. Jinak by to měla velice těžké. Také mám informaci od tamního starosty, že chce školu udržet, co to půjde. Dokazuje to i fakt, že se mu podařilo navázat spolupráci s polskou Javořinkou,“ dodal ředitel.
Zatímco malé obce mají o obsazenost svých škol obavy, například větší, spádová škola v Hnojníku je nyní naplněná k prasknutí. „Letos jsme dokonce museli některé zájemce odmítat. Máme plno,“ nastínila ředitelka Dagmar Tobolová.
Podle ní má škola výhodu v tom, že je spádová a chodí do ní děti z širokého okolí. „Nahrává tomu i přístup našich učitelů, kteří se věnují žákům často nad rámec svých povinností,“ je přesvědčená ředitelka.
