S krabičkou s umělými červenými kvítky, na níž se skvělo motto: „Jak žijí naši hrdinové, je na nás“ vyrazily do ulic také Markéta, Eliška a Anežka a nabízely je kolemjdoucím.
„Kolik? Za první hodinu si kvítek koupilo asi deset lidí. Standardní cena je 50 korun, ale někteří dali i více, jiní zas méně,“ svěřily se deváťačky.
Prozradily, že ne u každého osloveného uspěly. „Někdo odmítl, ale celkově je myslím ohlas dobrý,“ prozradila jedna z dívek.
Padesátikorunu za červený symbol Dne veteránů vhodila do kasičky také Alena Přikrylová. Možná i proto, že její strýc za druhé světové války bojoval v řadách britského letectva RAF. „Takto si na něj vždycky vzpomenu. Ještě si ho pamatuju, ale byla jsem hodně malá. Navíc žil v Německu, kam se přiženil,“ řekla.
Tento příběh Oskara Boszczyka má zajímavou pointu: „Byl sestřelen nad Německem a pak se ukrýval u německé rodiny. No a později si vzal jejich dceru a žil s ní v Německu,“ vypráví Alena Přikrylová.
Studenti ze ZŠ Hrabina se tímto způsobem snažili připomenout Den veteránů letos poprvé.
„Je to trochu symbolické, protože jsme právě probírali konec první světové války,“ prozradila učitelka dějepisu Dorota Sikora, která žáky pro účast na této akci získala.
