„Řekl bych, že tento zákon je hujerský a mimo realitu. Podle mě je totiž určitě lepší větve například spálit, než je odhodit někam do potoka, kde potom budou při povodních dělat paseku,“ přemítá náměstek primátorky Třince Ivo Kantor.
Podle starosty Nýdku Marka Hoty je novela zákona velice nešťastným předpisem, který lidé žijící na vesnicích v rodinných domech se zahradami jen těžko dokážou dodržovat.
„Pálit listí a větve byl po desítky let běžný způsob, jak se lidé na vesnicích zbavovali biologického odpadu. Nedokážu si představit, kdo a jak bude tento zákaz kontrolovat a jeho dodržování vymáhat. Osobně s tímto opatřením nesouhlasím,“ zdůraznil Hota.
Místostarosta Návsí Libor Herman se domnívá, že mnozí lidé budou zákaz obcházet.
„Vždy se jde na něco vymluvit, vždy jde najít nějaké to ale. Novelu zákona, která platí od března, jsme ve vedení obce zatím neřešili, ale určitě se jí budeme zabývat. Naši občané mohou využít kompostéry a kontejnery na bioodpad, které jsme jim poskytli zadarmo,“ podotkl Herman.
Starostka Ropice Gabriela Szmeková říká, že jako „holka z vesnice“ je zvyklá, že tu a tam někdo na zahradě něco spálí.
„Vždy tomu tak bylo a v rozumné míře mi to osobně asi nevadí. Jsou ale lidé, kteří „něco“ pálí každý druhý den, a to už v pořádku není,“ říká Szmeková. Sama je prý zvědavá, do jaké míry budou lidé nový zákon dodržovat.
„Předpokládám tedy, že to občané budou i nadále pálit na svých zahradách,“ dodává starosta Smilovic Martin Eschner.
Pro a proti
S novelou mají problém nejen zahrádkáři, ale i majitelé větších zahrad.
„Jak to budu řešit? Nijak. Prostě rozdělám oheň a spálím to tak, jako doposud. Samozřejmě budu počítat s tím, že mám dobré sousedy, a nikdo mě ´nepráskne´. Ostatně, ani já nebudu nikoho oznamovat,“ řekla obyvatelka Bukovce, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Naopak Kateřina ze Stříteže zákon vítá. „Bydlím v domku a kolem mě jsou samí zahrádkáři. S prvními jarními dny začnou pálit a trvá to skoro až do léta. Neustále mám doma smrad, nemůžu ani pořádně větrat. Takže doufám, že toto skončí,“ zdůraznila.
Na otázku, zda tedy upozorní policii na případného hříšníka, jen pokrčila rameny: „Asi ne, ale pokud by dotyčný nový zákon úplně ignoroval a pálil jako doposud, možná to udělám.“
Pálit větve? Ne!
Názory se ale různí, a ne všichni nový zákon odsuzují.
Například starosta Vendryně Raimund Sikora zákaz pálení listí a trávy vítá. „Toto nařízení, které jednoznačně podporuji, se mělo objevit už dávno. Někteří lidé jsou neukáznění, spalují mokré listy i mokrou biomasu, takže jejich sousedé si nemohou vyvětrat nebo usušit prádlo,” říká Sikora.
Stejného názoru jako starosta Vendryně i první žena Mostů u Jablunkova Zuzana Sikorová. „Zpracování bioodpadu považuji za mnohem smysluplnější způsob nakládání se zahradním odpadem než jeho spalování. Pálení listí a trávy nevhodným způsobem nejenže znečišťuje ovzduší, ale často také zhoršuje vztahy mezi sousedy kvůli kouři a zápachu,“ říká starostka Mostů u Jablunkova.
Kam s bioodpadem?
Prakticky v každé obci dnes funguje obcí řízený svoz bioodpadu. Téměř všude mají lidé možnost vozit bioodpad do sběrného dvora. A neplatí za to.
Další možností je vlastní kompostování. Větve pak mohou vysušit a spálit. Tuto variantu zákon umožňuje. Na otevřeném ohništi je možné spalovat suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami. Typicky jde například o dřevo při táboráku.
Třinec nyní navýšit množství kontejnerů na biologický odpad neplánuje.
„Uvidíme, co nový zákon přinese v praxi. Pak třeba uděláme změny,“ dodal náměstek primátorky Ivo Kaleta, který doufá, že se nestrhne smršť udávání mezi sousedy. Připomněl, že jeho nedodržení může hříšníka vyjít až na 50 tisíc korun.
Obyvatelé Vendryně mohou veškerý bioodpad vozit na sběrný dvůr v Třinci anebo do kompostárny v Bocanovicích. Další možností je pořízení nádoby na biologický odpad za zvýhodněnou cenu, svoz probíhá co 14 dnů,” říká starosta Vendryně Raimund Sikora a přidává jednu novinku.
„Nově jsme zřídili svoz větví, který bude od dubna probíhat na každé první pondělí v měsíci. Na parkovišti naproti kulturně-společenskému areálu budou pracovníci našeho technického úseku štěpkovat větve, které následně využijeme pro obecní účely,” řekl starosta.
Podle starosty Nýdku Marka Hoty zatím nelze přesně odhadnout, zda a jaké finanční náklady nová legislativa obcím přinese. Nevylučuje ale, že se obce mohou potýkat s problémem, kam s nadměrným množstvím bioodpadu.
„V případě větví doporučuji při jejich pálení připravit i špekáčky. S trochou nadsázky, samozřejmě,“ usmál se starosta. „Co se týče listí, to lze kompostovat. V minulosti jsme v rámci dotací rozdávali kompostéry, ale získali je pouze ti občané, kteří si o ně zažádali,“ připomněl Hota.
Pomůže kompostárna
Ani Hrčava neměla žádnou vyhlášku, která by upravovala pálení listí a trávy.
„V minulém roce Sdružení obcí Jablunkovska úspěšně spustilo projekt kompostárny v Bocanovicích, takže pokud má někdo větší objem bioodpadu, může ho odvézt tam. My jsme občanům v minulých letech distribuovali domovní kompostéry a řada lidí se naučila recyklovat bioodpad tímto způsobem,“ dodal.
V Návsí mají už třetím rokem v centu obce možnost celoročního uložení bioodpadu, hlavně trávy a větví do dvou kontejnerů, které se po naplnění operativně vyváží.
„Doposud jsme zásadní problémy s pálením listí a klestí neměli. Uvědomujeme si však, že jsme na vesnici a ta má svá pravidla a tradice, jež lidé za ta pokolení nabrali. Navíc jsme rozdali spousta kompostérů, a troufám si tvrdit, že každá domácnost, která chtěla kompostér ho má a kompostuje na své zahradě, což je pro likvidaci odpadů nejvhodnější způsob,“ líčí starosta Návsí Marian Waszut.
„Vyhlášku o zákazu pálení listí nemáme, a ani o jejím zavedené momentálně neuvažujeme,“ dodal.
