Výstava blíže připomíná dvě významné linie habsburského podnikání ve Slezsku a na severní Moravě od konce 18. do počátku 20. století. První je věnována především hutnímu a hornickému průmyslu na Těšínsku v režii habsbursko-lotrinské linie panovnického rodu a podnikatelským aktivitám souvisejícím s jejich titulem těšínských knížat.

Návštěvníci se blíže seznámí s habsburskými hutěmi v Bašce, Lískovci (Frýdku), Ustroni, Třinci či uhelnými doly v Karviné a Petřvaldě. Druhou linii reprezentuje konkurenční projekt olomouckého arcibiskupa, kardinála Rudolfa Jana, syna císaře Leopolda II. V roce 1828 založil ve Vítkovicích huť, která jako první v rakouské monarchii využívala k výrobě železa kamenouhelný koks namísto dřevěného uhlí. Položil tak základy jednoho z nejvýznamnějších hutních závodů střední Evropy – Vítkovických železáren.

Výstavu připravilo Metodické centrum technických památek a průmyslového dědictví a ostravské územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu ve spolupráci s Muzei Těšínska, Beskyd Frýdek-Místek a Třineckých železáren a města Třince.