Od ledna platí povinnost měst a obcí zajistit pro občany separovaný sběr použitého oblečení. Pro obce tuto službu zajištuje sběrem ve sběrných dvorech společnost Smolo přistavením speciálních nádob nebo separátním sběrem při svozu velkoobjemového a nebezpečného odpadu.

„Z analýzy směsného komunálního odpadu, kterou provádíme ve městech i obcích, vyplynulo, že textil tvoří tři až pět procent směsného odpadu, který končí na skládce. Když přihlédneme k tomu, že měsíčně jen z oblasti Třinecka odebereme a odvezeme na skládku 800 tun směsného komunálního odpadu, ročně je pak v tomto odpadu téměř 300 tun textilu,“ vypočítala mluvčí společnosti Dorota Havlíková.

Textil bere i sběrný dvůr
Vedoucí sběrných dvorů Smolo Andrea Kufová upřesnila, že lidé si už zvykli přivážet vedle klasických komodit končících v zařízení také oblečení. „Proto jsme zřídili na sběrných dvorech uzamykatelné místnosti, kam ukládáme oděvy v pytlích označených jako Textil odpad nebo Textil Charita,“ upřesnila Kufová s tím, že lidé by rozhodně měli používat pevné pytle a pořádně je zavázat.

Jen za první čtyři měsíce roku se v třineckém sběrném dvoře sešlo 12 tun oblečení, v jablunkovském více než dvě tuny. „Naštěstí se nám podařilo předat k dalšímu zpracování do Diakonie Broumov téměř 10 tun textilu. Mezitím jsme ale shromáždili přes tunu oblečení, ložního prádla či ručníků,“ poukázala mluvčí Smolo Dorota Havlíková. Podle ní tvoří značnou část vyhozených oděvů dětské či rychloobrátkové módy. „Je vidět, že se dnes oblečení už nepřešívá ani příliš nedědí,“ řekla.

Lidé častěji mění oblečení
Problém nepotřebného textilu souvisí i se změnou chování spotřebitelů, kteří kupují častěji oblečení a nosí ho stále kratší dobu. České domácnosti vyprodukují každoročně odhadem desítky až stovky tisíc tun textilního odpadu, další množství textilního odpadu vzniklá v průmyslu.

Podle průzkumu Mendelovy univerzity v Brně Češi nakupují nejčastěji rychloobrátkovou levnou módu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají.

„Některý použitý textil je možno dále využívat, třídit, recyklovat, prodávat a opět nosit. Nedá se však zpracovávat stejně lehce, jako třeba papír nebo některé plasty. Pokud textil recyklovat lze, pak jen ve velmi omezeném množství,“ upozornila Dorota Havlíková.

Textil patří spolu s elektronikou k odpadům, jejichž vyrobené množství stoupá, zatímco jejich životnost klesá. Textilní průmysl je podle odborníků jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí. Odvětví vyprodukuje celosvětově až 92 milionů tun odpadu a jen 20 procent z tohoto celkového množství se dá recyklovat nebo znovu použít. Většina oblečení je šita z textilních materiálů vyráběných z ropy – jako jsou například polyester, polyamid nebo nylon. Fosilní paliva jsou však jednou z největších příčin klimatických změn.