Úzká silnice se klikatí mezi vzrostlými stromy. Na mnoha místech musí auta zpomalit, jsou i úseky, kde se míjí velmi natěsno. „Nejhorší na tom ale je, že po krajnici chodí děti do školy. Už na to upozorňujeme dlouho, ale nic se neděje. To se vážně čeká na to, až tady někdo umře?“ podotkla obyvatelka Komorní Lhotky.
Starosta Komorní Lhotky Ivo Sztefek prozradil, že rozšíření komunikace i stavbu chodníků s projektanty intenzivně řeší tři čtvrtě roku. „V minulosti záměru překážel vzácný brouk páchník. Ten už překážkou není, nyní narážíme na vlastníky pozemků.
Jednání jsou složitá a v tuto chvíli si netroufám ani odhadnout, jak dlouho potrvají a jak vlastně dopadnou,“ podotkl starosta. Podle něj si obyvatelé obce širší a bezpečnější silnici rozhodně zaslouží. Navíc chce Komorní Lhotka spolupracovat s Hnojníkem na výstavbě chodníku, který by obě obce propojil. „Rozhodně by to znamenalo větší bezpečí pro řidiče i chodce a lepší dopravní obslužnost. Na druhou stranu, jsem myslivec a uvědomuji si, že širší cesta přinese zvýšenou rychlost a usmrcenou zvěř, která tudy prochází k vodě,“ upozornil Ivo Sztefek.
Také starostka Hnojníku Dagmar Malíková rozšíření silnice vítá. „Tuto situaci jsem řešili už v roce 2010, kdy jsem byla v čele obce. Takže se to fakt táhne. Po celé ty dlouhé roky chodí lidé po krajnici. Navíc je tam autobusová zastávka U Kubiše, kde se vystupuje do cesty, a to není bezpečné,“ poukázala starostka. Proto společnou výstavbu chodníku, ale i rozšíření silnice, vítá.
Brouk a vlastníci
Komunikaci vlastní Správa silnic s kraje. Její obchodně – investiční náměstek Jan Lukšo uvedl, že ještě není dokončena a předána projektová dokumentace pro povolení záměru. „Silnice je navržena v kategorii S 7,5, jedná se o část cesty v délce 1 840 metrů s šířkou živičného povrchu 6,5 metrů a nezpevněnými krajnicemi po obou stranách. Probíhá jednání s jednotlivými vlastníky, kteří se záměrem nesouhlasí,“ potvrdil Jan Lukšo.
‚
Pokračoval, že v daném úseku roste 94 stromů o obvodu kmene větším než 80 cm, z toho 88 lip jak z původní aleje, vzniklé ve 20. letech 20. století, tak i z dodatečných dosadeb, a 24 dřevin o menším obvodu. „Kvůli plánovanému rozšíření silnice bude nutné odstranit 60 stromů s obvodem kmene nad 80 cm, z toho 55 lip, a dále 21 stromů s obvodem pod 80 cm, včetně těch s více kmeny,“ dodal s tím, že o termínu realizace je v tuto chvíli předčasné hovořit.
Právě historická alej byla hlavní překážkou k rozšíření silnice. V roce 2010 došlo k významnému ošetření stromů. „Zdravotní stav dřevin se ale od té doby výrazně zhoršil. Hledali jsme řešení, kompromis, aby byla zlepšená dostupnost obce a zároveň aspoň částečně zachován historický prvek aleje,“ řekla vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství třineckého magistrátu Jana Stonawská.