Zvládl kompletní Stezku Českem – jak jižní, tak severní větev, dále stezku Českým Banátem v Rumunsku a nakonec také Cestu hrdinov SNP na Slovensku. Neplánovaně si přidal Korunu Turca. Vše si rozdělil do několika etap.
V červnu 2023 se vydal po trase jižní větve Stezky Českem, která spojuje východní a západní cíp země. Trasu zvládl za 33 dní. Celkem ušel 1150 kilometrů, což znamenalo průměrně 37 kilometrů denně. Koncem května 2024 naskočil na putování severní větví, kde během 33 dnů našlapal 1050 km. Celková délka jeho trasy po obou větvích přesáhla 2200 kilometrů.
Všechno své si nese s sebou
„Na cestu vyrážím pěšky s batohem na zádech, převážně ve stylu „na těžko“ – tedy bez podpory. Přespávám většinou v přírodě ve stanu nebo v turistických přístřešcích. Když nepřeje počasí, jsem občas nucen hledat útočiště v penzionu,“ říká Milan Kaluža, bývalý zaměstnanec Třineckých železáren.
Část Stezky Českem s Milanem absolvovala jeho manželka Vanda, také členka KČT Třinec. Ušla přes 400 kilometrů na trasách severní větve. Od nejzápadnějšího bodu Česka přes Krušné hory po Cínovec, Krkonoše, Adršpach a Broumovské stěny. Další úseky ji teprve čekají.
Jak připomíná její manžel, aby člověk zvládal dálkové pochody, potřebuje kondici. „To samozřejmě, a taky dobré ponožky do bot,“ směje se. „Ale ještě důležitější je psychika. Občas potkáte jiné lidi, turisty, lesáky, ale dlouho jdete sám. Občas z toho člověku ,hrabe‘,“ říká s úsměvem jednasedmdesátiletý muž.
Existují ale i jiné nástrahy, s nimiž se dálkoví chodci musí popasovat. „Když jsem šel jižní větev Stezky Českem, dlouhé hodiny jsem šel v německém a rakouském pohraničí po asfaltu po tzv. signálkách. To jsou původní komunikace pro vojáky, kteří střežili hranice. Bylo tehdy hrozně vedro a neustále jsem byl na slunci. Tak jsem se, kde to šlo snažil jít lesem,“ vzpomíná Milan Kaluža.
Výlet do Banátu
Dlouho se chtěl podívat také za hranice Česka, a tak se předloni v září vydal do Rumunska a prošel 120 kilometrů dlouhou Stezku Českým Banátem. V oblasti, kde dodnes žijí čeští krajané, kteří tam přišli v 19. století, Milan s manželkou a kolegy navštívil několik českých vesnic.
Z rumunských hor má ty nejkrásnější zážitky, i když jeden nepříjemný nezapomene zmínit. „V Banátu nás nahánělo 10 pasteveckých psů, ale ubránili jsme se pomocí trekových holí,“ vypráví.
Loni v létě vyrazil Milan Kaluža na Slovensko, aby zdolal Cestu hrdinov SNP, nejdelší turistickou magistrálu na Slovensku, jež měří přibližně 770 kilometrů. Začíná v Dukelském průsmyku na východě Slovenska a končí na Devíně u Bratislavy. Milan tuto trasu ušel za 26 dní, celkem 780 kilometrů s převýšením 30 tisíc metrů.
Co všechno člověk zažívá na dálkových pochodech? Co mu tento typ turistiky přináší? „Čistím hlavu. Mám jedinou starost – ujít zvolené kilometry, najít místo, kde se najím a vyspím,“ říká.
Jsou plné pohody, ty dálkové pochody
Milan je dlouholetý sportovec a turista. Dálkovým pochodům propadl po odchodu do důchodu a nevolil by jinak.
„Na cestách je to pohoda, zatím jsem nezažil nějakou vyloženě krizovou situaci, že bych už nemohl nebo tak něco. A nebezpečí po cestě? Nic dramatického. Když jsem nocoval ve stanu v Českém lese, vystrašil mě srnec, který se zatoulal k mému nocležišti,“ vzpomíná s úsměvem Milan Kaluža.
Letos na slovensko a do polska
A jaké má Milan plány na letošní rok? Chtěl by pokořit dálkovou trasu Główny Szlak Beskidzki, která je nejdelší turistickou stezkou v Polsku. Je dlouhá přibližně 500 kilometrů.
„Tam bych chtěl vyrazit v červnu a počátkem srpna si chci dá Rudnou magistrálu, krásnou trasu, která vede napříč Slovenskem. Těším se na to,“ dodává třinecký sportovec.
