Z Romana se stává specialista na branky v prodloužení, které v sérii s Hradcem Králové rozhodl dvakrát. Je také autorem gólu v nejdelším zápase v historii Ocelářů. Před dvěma lety poslal Třinec do finále na ledě Sparty ve 122. minutě. V Hradci ukončil utkání a sérii o něco dříve.
„Skvělý pocit. Patrik Hrehorčák dostal puk před bránu, já jsem byl v souboji s protihráčem a trefilo mě to,“ popsal Roman rozhodující gól. „Nejprve jsem ani nevěděl, že to je gól, ale potom jsme se začali radovat a byl jsem si jistý. Je to velká úleva. Jsem moc rád, že jsme to zvládli. A je úplně jedno, kdo ten gól dá. Na konci dne je důležitá týmová výhra. Díky tomu jdeme dál, takže toho si cením nejvíc,“ podotkl.
„Je to velká úleva. Jsem moc rád, že jsme to zvládli. A je úplně jedno, kdo ten gól dá. Na konci dne je důležitá týmová výhra. Díky tomu jdeme dál, takže toho si cením nejvíc.“Miloš Roman
Oceláři měli na dosah výhru už v základní hrací době. Po šťastných odrazech vedli už ve čtrnácté minutě 2:0. Už po 53 sekundách hry si Musilovu střelu srazil do vlastní sítě Melancon. Zvýšil Cienciala, který sice trefil tyč, ale od ní se puk svezl od gólmana Škvoránka do branky. Dvoubrankový náskok ztratili až v závěrečných deseti minutách. Během 67 sekund se prosadili McCormack a Pour.
Hradec Králové ve třetí třetině vyslal dvacet střel. Povzbudilo je, že v jejím začátku ubránili minutu a půl dlouhé oslabení tří proti pěti. Zároveň je nerozhodilo, že ve 46. minutě neplatil po trenérské výzvě gól na 1:2 kvůli ofsajdu. V prodloužení Mazanec vychytal Poura. Oceláři trefili Flynnem tyč. Rozhodl až Roman.
„Byl to těžký zápas se šťastným koncem pro nás,“ řekl třinecký trenér Boris Žabka. „Dobře jsme do utkání vstoupili, dali jsme dva góly z předbrankového prostoru, do něhož jsme se tlačili během celé série. Potom jsme se možná trochu zbytečně až moc zatáhli a byli jsme pasivnější. Soupeř toho využil a museli jsme jít bohužel do prodloužení. V něm jsme ale znovu našli sílu a ukázal se charakter kabiny. Znovu jsme si šli aktivně pro vítězství, vytvořili jsme si kupu šancí a nakonec se to k nám přiklonilo,“ doplnil.
Růžička je 22. hráčem, který v samostatné české extralize odehrál tisící zápas. V jubilejním utkání si připsal asistenci u úvodní branky, ale od konce druhé třetiny už nezasáhl kvůli zranění do hry.
„Proč jsem nedohrál? Důvody si nechám pro sebe, na lavičce to však byly velké nervy. Obzvlášť po tom, jak Hradec srovnal. Museli jsme se trošku uklidnit a začít znovu hrát svoji hru. Nakonec jsme to dotáhli do vítězného konce, takže super,“ řekl Růžička s úlevou.
Oceláři mají nyní zhruba týden volna před startem semifinále. Jsou po Pardubicích druhým týmem, který se probojoval mezi čtyři nejlepší týmy. Soupeře ještě neznají, možností je stále hodně – narazit mohou na Pardubice, Plzeň, Liberec nebo Karlovy Vary.
Hradec Králové – Třinec 2:3 ve druhém prodloužení (0:2, 0:0, 2:0 – 0:0, 0:1)
Branky a nahrávky: 51. McCormack (Miškář, Sklenář), 52. Pour (Vukojevic) – 1. Musil (Koch, Růžička), 14. Cienciala (Kurovský), 85. Roman. Rozhodčí: Hribik, Kika – Lhotský, Ondráček. Vyloučení: 7:6, navíc Pláněk (Hradec Králové) 10 min. Bez využití. Diváci: 5350. Konečný stav série: 1:4.
Třinec: Mazanec – Adámek, Marinčin, Kundrátek, Galvas, Koch, Musil, Nedomlel – Nestrašil, M. Kovařčík, O. Kovařčík – Kurovský, Hudáček, Flynn – Růžička, Roman, Hrehorčák – Kubiesa, Cienciala, Kofroň – od 21. navíc Dravecký. Trenér: Žabka a Raszka.
