Jak jste se dostal k tvorbě křížovek?
Byla to náhoda. Křížovky jsem luštil rád, o jejich tvorbě jsem neměl ponětí. Když jsem dostal byt, můj soused už byl členem křížovkářského kroužku v Třinci, který se jmenoval Hutníček. Bral mě s sebou na různé republikové soutěže. Vedle luštění mě začala bavit i samotná tvorba. A tak jsem s tím začal – jako amatér, který se později vypracoval. Mimochodem – Hutníček funguje dodnes, jenomže už ne v Třinci, ale v KaSS v Českém Těšíně. Zatímco kdysi nás bylo přes dvacet, dnes nás zbylo už jen osm. Mladí bohužel nejsou.
Dlouhá léta vytváříte křížovky pro Třinecký hutník. Spolupracujete i s dalšími novinami či časopisy?
Roky jsem dělal křížovky pro časopis Skylink, kde byly základem křížovek hlášky z filmů. Před dvěma lety přešel Skylink do elektrické podoby. Dělám křížovky pro časopis Agel i pro křížovkářský svaz.
Co je při tvorbě křížovky nejnáročnější?
Základem křížovky je rastr neboli obrazec, do kterého se vloží tajenka. Od ní se poté odvíjí tvorba celé křížovky. Nejdříve si vytvoříte slova kolem tajenky a poté pokračujete dál. A zatímco někdy se vám vše takzvaně lepí, jindy musíte něco promazávat a začít znovu, protože se ocitnete ve slepém koutě, kde nic neuděláte. Když se daří, křížovku mám hotovou za dvě hodiny. A když ne, třeba až za čtyři, ale to už si musím dělat přestávky. A to mluvím pouze o práci nanečisto. Pak je potřeba křížovku převést do požadovaného formátu. K obrazci v excelu je potřeba vytvořit legendu do čtverečků. To je další hodina práce navíc.
Jak pracné bylo vytvořit křížovku v době, kdy ještě nebyly počítače?
Všechno se dělalo ručně. Psal jsem na čtverečkovaném papíru. Když jsem se spletl, smazal jsem písmenko a napsal to správné. Legendu jsem psal na psacím stroji. Na počítači jde všechno mnohem rychleji.
S přibývajícími lety a rostoucím počtem křížovek těžím z rutiny. Už vím, kde jsou ta těžká místa, na co se zaměřit nejdříve. Někdy je zapotřebí pomoci si slovy a výrazy, které se běžně nepoužívají – například názvy různých měst – protože jiné slovo tam nesedí. Využíváme slovníky se seznamem měst po celém světě od dvou do šesti písmen. Dělám to nerad, ale někdy není zbytí.
Využívají autoři křížovek i další pomůcky?
Ano, náš svaz je pro nás vydává každoročně. Jeden rok v nich byla města, pak třeba české rybníky. Je toho spousta. Já si z těch vydaných slovníků vytvářím svůj vlastní.
A co další formy společenských hádankářsko-kombinačních úloh, jako je třeba sudoku a osmisměrky?
Sudoku luštím, ale dobrý sudokář rozhodně nejsem. Osmisměrky dělám také. Mou prioritou však zůstávají křížovky.
Máte spočítáno, kolik jste jich doposud vytvořil?
Nepočítal jsem to, ale bylo jich na tisíce. Jen do Hutníku jsem jich za ta léta poslal několik tisíc. Jedná se spíše o snadnější křížovky, jednu lze vyluštit asi za deset minut.
Jsou tyto formy zábavné logiky na ústupu, nebo je vyhledává také mladší generace?
Křížovky může luštit každý, ale pravdou je, že ty mladé už to tolik nebere. Vidíme to i v našem svazu – naše křížovkářská populace stárne, mladých přibývá velmi málo. Když se mezi námi objeví nějaký čtyřicátník, což je pro nás ostatní mladík, je to zázrak. Jsme rádi za každého nového člena.
S třineckou hutí vás nespojují pouze křížovky. Byl jste jejím zaměstnancem…
Ano, dlouhých 42 let. Od roku 1979 do 2021. Pracoval jsem na železniční dopravě. Do roku 2000 jsem byl mistr, poté vrchní mistr, který se přejmenoval na směnového inženýra. Nyní si pátým rokem užívám důchodu.
