V posledních letech patřívá jeden z lednových podvečerů lidem z Českého Těšína, kteří docházejí zejména za důchodci a tráví s nimi čas. Takovými dobrovolníky nejsou pouze jiní penzisté, ale v mnoha případech třeba i náctiletí nebo z neoficiálních řad pak i děti, které doprovázejí do přijímajících zařízení své rodiče. Tento rok připadl dobrovolnický ADRA den na čtvrtek 17. ledna a účastníci zaplnili Čítárnu a kavárnu Avion do posledního místa.
Podvečer zahájil zpěvák Pavel Kantor písní o dobrém a laskavém Ferdovi Mravenci, jenž vlastně vystihuje tyto dobrovolníky. Institucí, kde lidé z humanitární organizace slouží, je v Českém Těšíně pět. „Naši dobrovolníci docházejí do Senior domu Pohoda, do Centra sociálních služeb, do nemocnice, do Slezské humanity ve Svibici a nově také do Gerontocentra. Naším šestým programem jsou pak dobrovolníci do domácností,“ vyjmenovala aktivity zdejší organizace ADRA její koordinátorka Alena Szkutová.
V Českém Těšíně působilo během minulého roku 73 dobrovolníků. „Ten stav se mění, někteří přicházejí, jiní zase odcházejí. V posledních letech ale těch, kdo jsou ochotní svůj čas věnovat druhým, přibývá. Jsem proto ráda, že programy mají stoupající tendenci a jdou kupředu,“ pokračovala koordinátorka a dodala: „Jsou dobrovolníci, kteří nechodí jen do jedné domácnosti, ale za více potřebnými. Lidí, za nimiž docházíme, je tak rozhodně více než samotných dobrovolníků.“
Na oceňování nechyběli ani čelní představitelé Českého Těšína. „Kdybych řekla, že město tuto službu vnímá kladně a pozitivně, bylo by to velmi málo. Já osobně cítím, že žijeme v hektické době a řada z nás si neustále stěžuje na nedostatek času. Tohle však není o časovém fondu, ale o prioritách. Dobrovolníci rozdávají i sami sebe těm, kteří se ocitli třeba v těžké životní situaci. Lidem tak v sobě přinesou jakýsi malý plamínek, jenž mnohdy zapálí velký oheň v jejich srdcích,“ řekla starostka Českého Těšína Gabriela Hřebačková.
Řady dobrovolníků však uzavřené nejsou a zdejší centrum humanitární organizace ADRA jednou za čas pořádá školení pro veřejnost. „Zájemci, kteří chtějí sloužit, se mě ptávají, co by měli splňovat. Člověk by se měl umět vcítit do druhého, k němuž dochází. Měl by umět naslouchat a být i komunikativní, protože někdy chodíme za takovými, kteří nejsou zrovna upovídaní. Máme však zkušenost, že i těmto lidem, ač spíše mluví dobrovolník, se zdravotní stav po návštěvách zlepší,“ uzavřela Alena Szkutová.
