Jeho přítomnost v budově nepřeslechnete, ohlašuje se radostným štěkotem, a se svou majitelkou Lucií Mayerovou hned míří do místnosti, kde na něj čeká deset pacientů oddělení následné péče  a odborné ošetřovatelské péče. Když je sněhobíle zbarvený plyšák konečně v místnosti, všichni ožijí.

Jonáš je velmi společenský, a i proto oblíbený. Na povel podá pac a s radostí přijme od každého z přítomných laskominu, kterou s sebou přinesla a všem rozdala Jonášova majitelka. Jonáš je sibiřský samojed, kterých v Česku mnoho není. Jako canisterapeutický pes nahradil border kolii Caesara.

Jak říká Lucie Mayerová, tato rasa je pro canisterapii velmi vhodná. „Povahově je velmi příjemný, ani se nemusí pro tyto účely nějako dlouho cvičit. Jonáše jsem brávala mezi lidi velmi brzy, chodil se mnou do přírody, jezdí s námi kempovat. Samozřejmě si musel zvyknout na zátěžové situace, seznámit se s vozíkem, berlemi nebo křičícími autistickými dětmi, mezi které také chodíme. Nejradši má ale dospělé-seniory,“ vypráví majitelka psa.

Eva Palianová, zdravotně-sociální pracovnice Nemocnice Agel Český Těšín říká, že pacienti si psa Jonáše velmi oblíbili hned při první návštěvě a stále se ptají, kdy za nimi zase přijde. „Také mám pocit, že Jonáš zlepší náladu na celém oddělení, má z něj radost i personál, hned si ho všichni hladí,“ dodává.

„Kontakt se psem mi dává radost a pocit štěstí. Je příjemné si takového psa pohladit,“ svěřila se Iveta Sniegońová z Třince. Dodala, že sama má doma psa, labradora kříženého s jezevčíkem.

Prospěšnost canisterapie, tedy metody využívající pozitivní vliv přítomnosti psa na zdraví a psychiku člověka, vyzdvihuje fyzioterapeut Miłosz Gawin, který se o dlouhodobě hospitalizované pacienty stará. Podle něj má kontakt se zvířetem, v tomto případě psem, pozitivní vliv na psychickou i fyzickou stránku člověka, aktivuje svalstvo, uvolňuje je.

„Canisterapie je vhodná například pro plegiky, kteří při snaze dotknout se zvířete, pohladit si jej, musí zvednout ruce, natáhnout je, prostě rozhýbat svalstvo. To je hodně důležité,“ říká fyzioterapeut.

Podle něj se nemocný člověk v takové situaci cítí volněji. „Pacient má z kontaktu s nějakým zvířetem dobrý pocit. Cítí se důležitější, pes k němu přišel, má o něj zájem. Pomáhá to psychice i fyzickému stavu pacienta,“ dodává Miłosz Gawin.