Zápis Dudáctví na Těšínsku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje schválili krajští radní v říjnu minulého roku. Nominace dudáctví, u nás rozšířeného pod pojmem gajdošství, byla jedním z hlavních cílů projektu s názvem Zpracování podkladů, který je dotován ministerstvem kultury. Realizace zahrnovala mimo jiné jak zpracování historie a vývoje dudácké muziky v Těšínském Slezsku, tak rozhovory s pamětníky.
„Dudáctví na Těšínsku je autentický umělecký projev, který se dodnes v oblasti Slezských Beskyd předává z generace na generaci. V současné době hledá nové podoby, jak najít své uplatnění, a v oblasti Těšínska můžeme mluvit možná i o jeho renesanci. Moravskoslezský kraj podobná svědectví o životě předchozích generací podporuje mimo jiné zápisem,“ okomentoval náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo rozhodnutí kraje zapsat dudáctví na Těšínsku na seznam kulturních statků.
V regionálních folklorních souborech či kapelách na Těšínsku v současnosti působí několik dudáků. Za hlavního představitele je považován Pavel Zogata z polské Jaworzynky, který se posléze usadil na Hrčavě. Na dudy hrál už od deseti let, sám je dovedl vyrobit. Pokračovatelem gajdošské tradice byl Zogatův syn Vladislav – osobitý zpěvák a výrobce dud, který v Třinci dokonce založil školu výuky na tento hudební nástroj. Nyní pomyslné žezlo převzal jeho syn Jiří.
„Shromáždili jsme historiografické a sbírkové prameny, natočili rozhovory s pamětníky, zhotovili mapu výskytu tohoto jevu a přiblížili i historii výroby zmíněného hudebního nástroje,“ informovala Lenka Ježová Bichlerová z Muzea Těšínska. „Výzkumem jsme získali vhodný materiál pro práci s veřejností, školní mládeží, nalezne využití pro další generace či k prezentaci muzea,“ dodala.
Dudáctví přitom není první. V roce 2017 se na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury dostal archaický párový tanec ověnžok – jeden nejstarších a zároveň nejpopulárnějších gorolských tanců.