Michaela a Mirek Kropovi z Jablunkova se rodiči trojčat stali v únoru 2020. Doma na své sourozence čekaly další dvě starší sestřičky – Barunka a Adélka. Ty už dnes navštěvují školu a školku. Trojčata Mireček, Zuzanka a Anička mezitím z miminek vyrostla do dvouletých neposedů, kteří se zájmem objevují svět a jejich hlídání vyžaduje neustálý postřeh.
„Nadace nám od počátku nesmírně pomohla a pomáhá. Díky finančním i věcným darům jsme ušetřili a peníze mohli použít třeba na oblečení, umělé mléko a další nutné věci. Myslím, že málokterý zaměstnavatel by se k našemu „trojčátkovému“ příběhu postavil čelem a byl by ochoten nám tak dlouho finančně pomáhat. Za to jsem Nadaci Agel moc vděčná,“ říká Míša Kropová.
Nadace Agel oslavila v uplynulém roce 10 let svého fungování. Pomoc rodině vlastní zaměstnankyně s pěti dětmi byla však i pro zkušený tým úplnou novinkou. „Tento patronátní projekt je skutečně ojedinělý,“ říká předsedkyně právní rady Nadace Agel Iveta Ostruszková. „Všechny nás to v Nadaci Agel nepochybně obohatilo. Trojčátka mne uchvátila od samotného prvního kontaktu po návratu z porodnice domů a každé setkání s nimi je skutečnou a ryzí radostí. Nadace Agel pomáhá v rámci řady dalších projektů zaměstnancům Skupiny Agel. Podporujeme talentované děti, rodiny, které se setkaly s mimořádnou událostí. Například ztrátou blízkého rodinného příslušníka, upoutání zaměstnance na invalidní vozík po prodělaném covidu-19. Na Slovensku pak letos naše pomoc mířila i ke zdravotní sestřičce, které tornádo zničilo dům,“ dodává Ostruszková.
Nadace Agel se o početnou rodinu své zaměstnankyně stará od samého počátku. „Rodinu podporujeme od roku 2020 nejen finančně, ale také praktickými dárky, které v takovém počtu dětí výrazně zatěžují rozpočet. Trojčátka od nás dostávala pravidelně zásoby plenek, hygienických potřeb, kosmetiky, kočárky a také spolu s tím, jak děti rostou, třeba i autosedačky nejprve pro miminka a poté i pro větší děti,“ doplňuje členka správní rady Nadace Agel Veronika Dostálová.
Jak se žije s trojčaty? Přesně tento dotaz byl počátkem videoprojektu, který zároveň s narozením dětí spustila nadace na svých facebookových stránkách. „Zvědavost, jak lze zvládnout péči o pět dětí najednou, jak to rodiče vyčerpává, jak je na tom máma, která má jen jedny nervy a omezené možnosti hlídání – to byly hlavní motivy, proč jsme začali rodinu Míši a Mirka dokumentovat naším seriálem,“ říká Gabriela Lefenda, členka správní rady Nadace Agel. Každý měsíc nadace natáčí video, kde fanoušci mohou vidět, jak se děti mají, jak se vyvíjejí a jak žije ne zcela běžná pětičlenná rodinka. „Za dva roky má stránka „Jak se žije s trojčaty“ přes 19 500 sledujících a s potěchou lze říci, že většina ze vzkazů, které pod pravidelnými příspěvky lidé zanechávají, je povzbuzujících,“ dodává Gabriela Lefenda.
Kdo ale může vše hodnotit z povzdálí, je kameramanka projektu, Alexandra Uherková. Za dva roky se stala skoro součástí rodiny a každé natáčení bývá plné překvapení. „Od narození trojčat mám za sebou 27 dílů seriálu. Na začátku jsem jako bezdětná měla rozpačité pocity, jak mne rodinka přijme. Aby člověk zachytil prostředí a situace reálně, je třeba, aby se stal skoro členem rodiny. Mnoho situací pro mě bylo nových, postupně jsme se rodinkou Kropových velmi spřátelili, pro děti jsem se stala tetou a já si uvědomila, jak jsou děti fajn. Změnila jsem svůj pohled na život a jednou se budu těšit na vlastní roli mámy. Trénink mám výborný,“ uzavírá Uherková.
