Huť v loňském roce využila ve výrobě bezmála 800 tisíc tun šrotu, a to včetně veškerého vlastního kovového odpadu vznikajícího při výrobě.

Stejně tak ve vysokých pecích každoročně recykluje přes 100 tisíc tun vyseparovaných kovonosných podílů obsažených ve struskách. „Ty jsou využity jako náhrada přírodních železných rud,“ doplňuje výrobní ředitel hutě Česlav Marek.

Za největší přínos pro ochranu klimatu však považuje dodávky granulované vysokopecní strusky, která vzniká při výrobě surového železa. „Cementárnám jsme loni dodali téměř 600 000 tun materiálu. To znamená, že jsme tím ušetřili přibližně 550 000 tun CO2, které by jinak při výrobě vznikly vypalováním vápence a jílu,“ podotýká výrobní ředitel.

Ve stavebnictví se pak loni ušetřilo téměř 250 tisíc tun přírodního kameniva. Nahradila je struska z třinecké hutě. A novinkou zaváděnou do praxe je využití ocelárenských strusek a odpadních prachových částic oxidů železa vznikajících při výrobě železa, z nichž lze vyrábět speciální těžké betony.

Třinecká fabrika také využívá přes 90 % hutních plynů vznikajících při výrobě, a to vysokopecní, konvertorový a koksárenský. Nahrazuje tak spotřebu až 500 tisíc tun energetického uhlí či 450 milionů m3 zemního plynu. Energetické využití plynů díky jejich chemickému složení vytváří nižší uhlíkovou stopu než spalování tradičních fosilních paliv.

„Na principech udržitelného podnikání stavíme svou činnost dlouhodobě. Ovšem nyní se téma dostalo do centra pozornosti ve všech oborech. Hutnictví patří z hlediska spotřeby surovin a energií k těm nejnáročnějším. Proto usilujeme o maximální využití všech vedlejších produktů naší výroby,“ shrnuje Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren.

Dodává, že firma patří v cirkulární ekonomice ke špičce ve srovnání s ostatními evropskými hutními podniky. I samotná ocel je nejuniverzálnějším průmyslovým materiálem na světě, neboť je 100% recyklovatelná, a proto je stavebním kamenem cyklické ekonomiky. I při výrobě oceli rudnou cestou se dál využívá vysoký podíl šrotu.