Jak řekl David Sadowski, pro jeho generaci hasičů se jedná o požár, který nemá obdoby. „Představte si, že procházíte celým údolím Lomné až na jeho konec a svahy na obou stranách jsou ohořelé včetně stromů. Je to mrtvá krajina. A tak to tam bohužel vypadá,“ nastínil Sadowski.
Jablunkovská jednotka byla součástí výpravy (jak říkají hasiči odřadu), kterou tvořila ještě dobrovolná jednotka z Brušperka a pak profesionálové. „Sestavu vybírá krajské vedení tak, aby nebyla oslabena akceschopnost hasičů v kraji. Další podmínkou je, že dobrovolní hasiči mají alespoň dvě cisterny, aby jedna zůstala doma,“ vysvětlil velitel. Jablunkov navíc disponuje terénním vozem. Jedná se o speciál Tatry sedmičkové řady, který byl v těžkém terénu nasazován. Tatry na širokých pneumatikách zase našly potřebné místo v jiných částech zasažené oblasti.
Těžký úraz kolegy
Největší problém byl pro hasiče terén. Ať již převýšení, navíc skály a všude rostly divoce stromy. „Fyzicky to bylo náročné. Nějakou dobu trvalo, než jsme s vybavením došli na místo. Museli jsme s sebou mít opravné sady, hadice, abychom vše měli po ruce. K dispozici jsme ale měli „motorového koně“ na pásech s klecí, který rozvážel materiál, ale i minerálky a jídlo,“ pokračoval Sadowski s tím, že ho obsluhovali hasiči jdoucí vedle něho.
Právě David Sadowski byl svědkem těžkého úrazu kolegy z Nošovic. Bylo to hned první den jejich mise. „Hasili jsme asi půl hodiny, když se nad námi v poloze naležato uvolnil prohořelý strom. Začal se kutálet a zachytil kolegu, který skončil v bezvědomí ve 30metrovém srázu. Vypadalo to škaredě,“ popisoval velitel, kterému se v dané chvíli hodila aplikace záchranka v mobilním telefonu. „Ihned jsem volal pro vrtulník a díky aplikaci nás okamžitě zaměřili. V tamním cizím terénu jsem totiž absolutně netušil, kde jsem. Do čtyř minut byl na místě nejen vrtulník, ale i záchranářská čtyřkolka. Kolegu uvázali do podvěsu a letěli do nemocnice v Ústí nad Labem. Podle posledních informací by měl být v pořádku,“ doplnil Sadowski.
„Takový prohořelý strom je velikým nebezpečím. Při větru se může zlomit a neštěstí je na světě. Pokud to šlo, tak jsme se při hašení chránili pod převisy skal. Člověk prostě musel být pořád obezřetný,“ řekl velitel.
Hasiči se shodli, že požáru „pomohl“ stav tamních lesů. Po kůrovcové kalamitě tam je množství suchých stromů, které jsou pro oheň vděčným soustem. „Ale požár se šíří i pod zemí. Když pak začne zespodu hořet hromada nafoukaného suchého listí, musíte místo opravdu pořádně prolít vodou, abyste ho uhasili. Vše je tam vyprahlé. Jednou jsme zažili asi půlhodinovou silnou dešťovou přeháňku. Když skončila, za 10 minut bylo vše, jako by nepršelo,“ vysvětlil.
Jablunkovští hasiči dorazili do akce v soboru ráno a ihned se pustili do práce. Nocleh měli v kempu asi 10 minut od svého stanoviště. S kolegy se střídali přímo na místě, stanoviště nesmělo zůstat bez obsluhy. Aby vše fungovalo, hasičárna v Hřensku se během chvilky proměnila v logistické zásobovací centrum. „Manželky a přítelkyně místních hasičů vařily teplá jídla, balily svačiny. Podnikatelé naváželi ovoce, minerálky, nealko piva a další věci. Zdravotníci nás zase zásobovali obvazovými materiály, kapkami do očí a podobně. Vždyť jsme tam nachodili na 58 kilometrů, takže náplasti jsme opravdu potřebovali, abychom další den mohli opět fungovat,“ nastínil velitel.
Celý text si můžete přečíst v aktuálním vydání Třineckého hutníku.
