Svou práci v muzeu Hutníku více přiblížil náměstek ředitele pro odborné muzejní činnosti Radim Jež v následujícím rozhovoru.
Co máte v muzeu na starosti?
Snažím se s lidmi, se kterými pracuji, dokumentovat spletitou minulost, zvyky, obyčeje, krajinu a přírodu našeho regionu. Základním předpokladem pro práci v muzeu je úzký vztah k němu. Pokud ho někdo v sobě nemá a nemá chuť poznávat jeho vlastivědu blíže, nemůže tuto práci dělat, nefungovalo by to. Člověk, který zde má kořeny, rodinu a vztah k místu, snáze poznává, co je mu blízké.
Co je hlavní náplní muzea?
Podstatou muzea je, aby pečovalo, spravovalo a ochraňovalo hmotné kulturní dědictví z prostředí regionu Těšínského Slezska. Schraňujeme hmotné i nehmotné doklady minulosti a přítomnosti, mezi nehmotné řadíme zvyky a obyčeje, čímž se odlišujeme od archivu, kde pečují o písemné bohatství. Proto tady jsme a od toho se vše odvíjí.
Co tím máte na mysli?
Lidé, kteří zde pracují, mají ve správě daný sbírkový fond, o který se starají. Evidují, ochraňují a udržují sbírkové předměty v co nejlepším stavu. Zajišťují nákupy, sběry a tím rozšiřují sbírkový fond. Muzeum Těšínska má zhruba 203 tisíc sbírkových předmětů. V rámci muzeí zřízených Moravskoslezským krajem, jehož jsme příspěvkovou organizací, jsme největší institucí tohoto typu. Jen pro porovnání – Slezské zemské muzeum v Opavě, které spravuje ministerstvo kultury, má dva a půl milionu sbírkových předmětů.
Ale práce v muzeu není jen o sbírání…
Další činnost je prezentační, což jsou výstavy a stálé expozice v námi spravovaných budovách. To je vrcholek naší práce, který běžný návštěvník uvidí. Ovšem v rámci výstav je vidět pouze jedno procento celkového sbírkového fondu.
Jaká je u vás publikační činnost?
Pestrá a jedná se o další způsob představení různých témat. Muzeum Těšínska vydává pravidelně od roku 1957 časopis Těšínsko. Ten se postupem doby změnil z podoby sešitu formátu A4 do současné, kdy se jedná už o svazek formátu B5 o přibližně 140 stranách. Zastávám funkci tajemníka redakce, proto mi všechny texty od jejich přijetí k publikování projdou rukama, částečně se podílím i na jejich autorské přípravě. Zde publikujeme výsledky naší vědecké práce, která vyplývá z odborného zaměření.
Nevydáváte ale jen časopis…
Dále různé typy příležitostných publikací. Nejnovější je druhé vydání knihy Mečislava Boráka Svědectví ze Životic s podtitulem Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie.
Toto téma je v poslední době poměrně hodně medializované. Proto jsme se rozhodli čtenářům znovu zpřístupnit ověřené informace k této tragické události. Kniha poprvé vyšla v roce 1999. Vydali jsme ji znovu, ale s novými fotografiemi, informacemi a plnobarevně, protože původní byla černobílá. Doplnili jsme ji o medailonek autora, který napsal jeho dlouholetý kolega a spolupracovník. Čtenáři v knize naleznou i zajímavá vyobrazení, například nerealizovaný návrh pomníku v Životicích. Ale v tehdejších politických poměrech došlo pod nátlakem k jeho přepracování. Jsme rádi, že je o knihu zájem. Vyšla v nákladu 800 kusů.
Ale připravovali jsme i knihy o dějinách měst a obcí, třeba Mostů u Jablunkova, Třanovic, Českého Těšína a dalších.
Jak knihy vznikají?
Příprava knihy je individuální a záleží na rozsahu témat a na tom, zda je zpracovávána v autorském kolektivu, nebo ji člověk dělá sám. Publikací vydáváme poměrně hodně, a proto v případě dějin měst a obcí postupujeme tak, že si s kolegy rozdělíme jednotlivá období nebo jednotlivá témata. Každý z nás má nějaké zaměření, specializaci.
A další způsoby přiblížení vaší práce lidem?
Jedná se o besedy, účast na konferencích, přednášky pro školy a podobně. Každý den v muzeu je jiný. Je to pestrý život, kdy se snažíme uchopit minulost, aby byla srozumitelná co nejširšímu publiku.
