Starosta Hrčavy míří za kopečky

Zklamání, znechucení, smutek. Těmito slovy popisuje své pocity první muž Hrčavy Petr Staňo. Funkci starosty už obhajovat nebude. Ale z politiky odcházet nehodlá. Jen míří za kopečky a chce kandidovat v sousední slovenské obci Čierne.

Peter Staňo starostoval na Hrčavě, nyní zamířil na Slovensko. Foto: mr

Někomu by se mohlo zdát, že starostovi Hrčavy za osm let ve funkci narostl hřebínek a touží po významnějším křesle. Petr Staňo ale říká, že tomu tak není. „Kdybych mohl v klidu pracovat a měl podporu lidí, asi bych toto rozhodnutí nikdy neudělal. Tak ale můžu říct, že už mě to nebaví, být neustále kritizován za to, že pracuju a snažím se Hrčavu pozvednout o kus výš,“ je otrávený Petr Staňo.

Od narození žil na Hrčavě, ale v šesti letech se přestěhoval s rodiči do Čierného. Tam žil dlouhá léta, ale pak se se ženou rozhodli pro návrat. Líbila se jim myšlenka chovat ovce a žít v krásném prostředí nedaleko Trojmezí. Do komunální politiky vstoupil náhodou, ale záhy pochopil, že malé obce mají velké šance na získání dotací. „Proinvestovali jsme tady za osm let 21 milionů korun a vše máme splacené. V obecní kase zůstalo 1,2 milionu korun, což se snad za celou historii obce nestalo. Bohužel u každého projektu jsem musel bojovat s neochotou některých zastupitelů i mnohých místních. A po pravdě, už mě to prostě nebaví,“ pokračoval hrčavský starosta.

Jeho jméno tak nyní mezi kandidáty na zastupitele Hrčavy chybí. Na podzim se ale objeví na kandidátce ve slovenské obci Čierne. „Je to pro mne výzva. Mám dvojí občanství, mám tam i rodinu, přátele, děti tam chodí do školy,“ říká.

Kandidovat nebude ani Josef Szkandera, který seděl v křesle starosty Hrčavy před Staňem. „Poslední roky jsem byl v zastupitelstvu v opozici. Není tajemstvím, že mám rozdílné názory než současné vedení. A byl jsem bohužel v situaci, kdy jsem neměl šanci cokoliv ovlivnit, zvrátit, navrhnout. Byl jsem pokaždé přehlasován,“ řekl Josef Szkandera. Pokračoval, že obec má sice v plánu velké projekty, ale na druhou stranu podle něj nemá na dofinancování prostředky. „Jsou tedy nerealizovatelné, stát by nám musel dát minimálně 95 procent, což samozřejmě neudělá. Takže co s tím?“ zeptal se.

Více si přečtete v dnešním vydání Třineckého hutníku.

Další zprávy z regionu