„Včely, ač je lidé chovají již několik tisíc let, jsou pořád divokými nezkrocenými živočichy. Životní prostor mají v okruhu několika kilometrů od úlu. A protože sběr nektaru a následná přeměna nektaru na med je činnost náročná, tak i včely si chtějí práci ulehčit a vyhledávají úly oslabených včelstev, ze kterých by si mohly odnést hotový med,“ vysvětluje Petr Bielesch, jednatel ZO ČSV Třinec.

Upřesnil, že ale právě to je pro včelky nebezpečné. Nemoci a paraziti jsou totiž to, co v současnosti nejvíce způsobuje oslabování včelstev. Včelaři proti nemocem a parazitům samozřejmě bojují. Aby jejich snaha nepřišla nazmar, je potřeba, aby léčení probíhalo koordinovaně. „I jediný neléčený úl se totiž může stát vydatným zdrojem nákazy pro včelstva v širokém okolí. Pro tento účel vydává Státní veterinární správa (SVS) různá nařízení, která je nutno sledovat na úřední desce SVS nebo na úředních deskách magistrátu a sousedních obcí,“ upozornil.

Jednou z povinností včelařů je registrace u Českomoravské společnosti chovatelů. Na základě této registrace má společnost přehled o všech včelstvech na daném území a může efektivně plánovat boj proti nemocem a škůdcům.

„V tom pomáhají ZO ČSV Třinec a Včelařský spolek Oldřichovice, které tyto informace předávají svým členům. Včelaři, kteří nespolupracují se žádnou organizací, nemusí mít vždy aktuální informace,“ doplnil Petr Bielesch. Proto radí, když si lidé půjdou ke včelaři pro med, aby se ho zeptali na zdraví jeho včel.