Většina občanů podporuje jeho zachování a 81 procent souhlasí s tím, že by stát měl podpořit udržení ocelářství v kraji. Zároveň však připomínají nutnost sladit průmyslovou činnost s ekologickými principy. Vyplývá to ze společného „Výzkumu postoje obyvatel MSK k těžkému průmyslu a ocelářství“ Svazu průmyslu a dopravy ČR a Třineckých železáren, který realizovala výzkumná agentura STEM/MARK.
Bez těžkého průmyslu si nelze představit Moravskoslezský kraj (MSK), tvrdí 68 procent obyvatel, kteří pozitivně hodnotí i rozvoj infrastruktury a vzdělávání díky průmyslu. Současně ale myslí na životní prostředí, 78 procent lidí v MSK říká, že těžký průmysl lze provozovat i ekologicky. Pozitivní vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury a vzdělávání si uvědomují více než čtyři pětiny respondentů.
„Výsledky výzkumu jasně ukazují, jak hluboce je těžký průmysl zakořeněn v identitě Moravskoslezského kraje a jeho obyvatel. Ocelářství není jen ekonomickým pilířem regionu, ale také nositelem tradic, know-how a kulturního dědictví. Podpora tohoto sektoru ze strany státu je klíčová. Je to zásadní nejen kvůli strategickému rozvoji, ale hlavně pro zaměstnanost v kraji,“ uvedl Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Sounáležitost a rozvoj kraje
Více než třetina populace kraje má osobní zkušenost s ocelářstvím, z výzkumu vyplynulo, že případné ukončení ocelářského průmyslu by mělo vážné sociální a ekonomické dopady na region, kdy by zároveň došlo k poklesu jeho významu v rámci celé republiky. Negativně by na ukončení ocelářství reagovalo 77 procent obyvatel.
Výzvy ocelářského průmyslu dle obyvatel MSK
Respondenti posuzovali i vybrané výzvy, kterým ocelářství v MSK čelí. Pro 57 procent respondentů je největší výzvou ochrana životního prostředí a redukce emisí. Pro více než polovinu jsou to pak i investice do modernizace a udržení konkurenceschopnosti.
„Že si lidé v kraji uvědomují, jakým výzvám čelíme v souvislosti se snižováním emisí a investicemi do modernizace, je pozitivní. Svědčí to o znalosti problémů průmyslu, který je s regionem pevně spjat. Naší největší současnou výzvou je pro nás dekarbonizace výroby oceli, která zásadně mění technologii v hutnictví a bude vyžadovat investici přesahující dvacet miliard korun. Díky tomu uhlíkovou stopu naší výroby zásadním způsobem snížíme tak, jak požaduje evropská legislativa. Bez podpory státu a kraje se však neobejdeme,“ říká Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.
Vzrostla hrdost obyvatel na ostravský průmysl
Za posledních 11 let došlo ze strany místních k výraznému posunu v hodnocení ostravského průmyslu. Zatímco v roce 2013 mírně převažovalo negativní hodnocení průmyslu v Ostravě (22 procent negativní vs. 20 procent pozitivní), dnes je situace opačná – 35 procent obyvatel hodnotí průmysl pozitivně a pouze 11 procent negativně. Vzrostla také hrdost na ostravský průmysl, ze 60 procent na aktuálních 73 procent, a snížil se souhlas s tvrzením, že průmysl ničí životní prostředí (ze 78 na 63 procent).
K proměně průmyslu přispívá i VŠB-Technická univerzita Ostrava
Z výzkumu vyplývá potřeba ekologizace a ochrany životního prostředí. A právě k energetickým úsporám, ekologizaci provozu či zavádění prvků Průmyslu 4.0 mají přispět technologie vyvíjené i díky projektu VŠB-TUO REFRESH. „Naším úkolem je pomoci regionu, a tedy i zdejším firmám, s hospodářskou, ekonomickou i ekologickou transformací. Současně sledujeme i společenské dopady. K rozvoji přispívají projekty se zapojením VŠB-Technické univerzity Ostrava za více než 5 miliard korun,“ doplňuje prorektor VŠB-TUO Igor Ivan.
Pro vzdělávání budoucích odborníků i pro ocelářství připravuje VŠB-TUO studijní program Zelené technologie zaměřený na udržitelnou výrobu a následné zpracování nejen kovových, ale i polymerních, keramických i kompozitních materiálů s využitím „zelené energie“ včetně vodíku.
„Studijní program bude komplexně řešit moderní výrobní procesy a technologie včetně využití digitalizace a automatizace s cílem zvýšit efektivitu a udržitelnost výroby,“ doplnil Ivan.
O výzkumu
Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku v období od 3. do 12. července. Dotazování se účastnila cílová skupina obyvatel MSK ve věku 15 až 70 let v počtu 1000 lidí.
