Průvodcem jim byl Jan Michalik, rodák z Písku, který prozradil řadu zajímavostí o životě místních lidí nebo o tom, kdo v těchto chalupách bydlel. Řeč přišla také na lidovou architekturu.
První zastávkou byla dřevěnice a dvůr Karola Kurzysza na Wiatrowicach pod Brzegym, kam je to z centra Písku jen pár kroků.
Přítomné zaujal i velký portrét Marie Suszkové na vratech stodoly, tzv. deskal, který namaloval umělec Arkadiusz Andrejkow z inciativy kapely Lipka.
Jednou z dalších zastávek byla dřevěnice ve dvoře na Pustkach, postavená v meziválečných letech na místě původní dřevěnice. Zde bydlela lidová vypravěčka Maria Suszkowa zvaná jako Chraścinka. Je to zároveň rodiště její dcery Ewy Szczerbowé alias Jewki Trzynczanki.
Obec chce dřevěnku zachránit
Tento objekt loni odkoupila obec a plánuje jeho rekonstrukci. „Chtěli bychom zde mít místo pro setkávání, možná i malé muzeum,“ řekla starostka Písku Věra Szkanderová, které si vycházku nenechala ujít.
Poté se turisté vydali podél hlavní silnice směrem do Bukovce a cestou si prohlédli několik dalších chalup.
Průvodce Jan Michalik cestou zmínil i dřevěnky, které už k vidění nejsou. Z mnoha důvodů se nedochovaly a některé byly převezeny do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, jako například památkově chráněná Jochymkova kovárna z roku 1836, která tam je v depozitu.
Mnohé chalupy už zmizely
Připomněl, že z 11 dřevěnic v Bukovci, které byly prohlášeny za kulturní památku, zůstaly v roce 2025 poslední čtyři chalupy. V Písku byly dvě, do současnosti se nezachovala žádná, a tak zůstaly jenom fotografie.
Jednou z posledních dřevěnic, u které se skupina zastavila, byla chalupa Ruckich ve dvoře u Korola. V této chalupě se narodil a vyrůstal kněz Adam Rucki, který byl za své aktivity pronásledován tajnou policií StB
Dům kněze Ruckého
Podařilo se nám mluvit se synovcem Adama Ruckého Romanem Lyskem. Zájem lidí o rodinou chalupu jej potěšil. On sám však už bydlí nedaleko v moderním zděném domě. Svěřil se však s tím, že starost o takovou dřevěnici je hodně náročná.
„Vyžaduje pořádnou údržbu. Šindelová střecha se musí každé dva roky natírat a impregnovat. Když dělali generálku, podlahy byly ještě hliněné, takže s modernizací bylo hodně práce,“ vzpomněl.
Po téměř tříhodinové vycházce se promrzlý dav těšil na horkou zelňačku ve dvoře Chybidziury z rukou Dalibora Chraściny a štamprličku něčeho ostřejšího, které se jim na závěr dostalo. K dobré chuti a náladě jim zahrála gorolská kapela Czerchla.
