Jejich pracovištěm je protiplynová služba spadající pod oddělení Hospodářské mobilizační přípravy a civilní ochrany (HMP A CO), jež je součástí werkového Hasičského záchranného sboru.

Každý dýchací přístroj má nějakou periodicitu, kdy se musí zkontrolovat. „Máme rozpis na každý měsíc a v něm máme určené úkoly – kolik přístrojů, zařízení a podobně. Do toho nám vozí přístroje přímo po použití. Zajištujeme také dýchací techniku pro externí firmy, které do železáren docházejí a pracují v nedýchatelném prostředí, například firma Kohut a další. Firmě zapůjčíme přístroje, za přístroje ručíme my a garantujeme jejich způsobilost,“ vysvětlil Jan Nieslanik z protiplynové stanice.

Každý z přístrojů má své kódové označení. Je veden v systému a ví se o něm naprosto vše. „Ručíme za životy uživatelů dýchacích přístrojů, které musí fungovat, jak mají. Přesná evidence je o přímé zodpovědnosti – ví se, kdo daný přístroj kontroloval. Jsme velmi hlídané pracoviště, kontrolu a přípravu musíme dělat tak, abychom byli klidní i my. Musíme vědět, že přístroje jsou funkční, bezpečné a spolehlivé. A že se zkrátka nemůže nic stát,“ zdůraznil Nieslanik.

Kontrola a kontrola
Je rozdíl, zda na stanici přijde v rámci pravidelné kontroly přístroj, ze kterého se nedýchalo, nebo po ostrém zásahu – například po použití při plynové havárii nebo poté, co ho hasičská jednotka použila například při požáru.

Při všech kontrolách se provádí jak běžný servis a údržba, tak také omytí, dezinfekce, nafoukání lahve, kontrola celistvosti a funkčnosti a finální kontrola. „Pokud je přístroj po zásahu, prochází testem na speciálním zkušebním zařízení. To simuluje dýchání člověka. Když je vše v normě, můžeme ho hned znovu zprovoznit. Samozřejmě nechybí ani vizuální kontrola. U tlakových lahví sledujeme například možné vrypy na plášti. Pokud něco takového objevíme, následuje oprava, popřípadě vyřazení z používání,“ vysvětlil Nieslanik.

Krok za krokem
Technici se při kontrole zaměří na masku. Jedná se o složité zařízení, které není zvenčí vidět. „Vše musíme demontovat, vyčistit a dezinfikovat. Na vše máme náhradní díly. Je jich tolik, abychom bez jejich přísunu mohli fungovat minimálně jeden rok.

Zásoby musíme mít pro případ, že by třeba nastala větší havárie nebo výpadek servisu ze strany výrobce. Nesmíme ohrozit chod železáren,“ vysvětlil technik. Po kontrole masky přijdou na řadu popruhy, které lahev drží, a hlavně plicní automatika. Po pádu přístroje nebo jeho naražení se může něco uvolnit a přístroj pak nemusí být funkční. Vše odhalí testy.

„Testovací zařízení nám neřekne, co je příčinou, ale odhalí místo, kde je problém. Pak je na nás technicích, abychom vše vyhodnotili a vyřešili. Je to hodně o zkušenostech,“ pokračoval Nieslanik a uzavřel: „Tuto práci nemůže dělat každý. Absolvovali jsme sérii náročných školení, abychom pochopili princip dýchacích přístrojů, jejich konstrukci a údržbu.“

Může vás zajímat

• Na provozech TŽ existuje 56 dislokovaných protiplynových stanic či dislokovaných protiplynových míst, kde je umístěna dýchací technika. Pokrývá celé území TŽ od koksovny, VP, KKO až po válcovny.
• Oprávnění k používání dýchacích přístrojů mají zaměstnanci, kteří absolvují 1x ročně školení a mají zdravotní a obličejovou způsobilost.
• Kromě odborného školení musí tento člověk mít i zdravotní způsobilost potvrzenou lékařem. A rovněž obličejovou způsobilost. Jedná se o upravený zevnějšek, aby maska doléhala na obličej. Kvůli netěsnosti nesmí být třeba plnovous.
• Dýchací přístroje se dělí na provozní a havarijní. Provozní se běžně používají na provozech, kde vzniká nedýchatelné prostředí, např. na vysokých pecích. Havarijní se používají proškolenými zaměstnanci na provozech, a to jak při haváriích, tak i při požárech.
• Protiplynová stanice má na starost 322 přetlakových přístrojů (plněných vzduchem), 28 křísicích přístrojů (neplní se vzduchem, ale kyslíkem a slouží k záchraně člověka), 90 dýchacích únikových přístrojů (slouží pouze k úniku z nedýchatelného prostředí – jejich součástí je menší tlaková lahev naplněná vzduchem se zásobou na cca 10 minut)
• V letech 2021 až 2024 proběhla v TŽ modernizace dýchací techniky. Dnes se již používají špičkové přetlakové dýchací přístroje s lehkou kompozitní lahví.
• Tlakové lahve jsou z kompozitního (je lehčí) nebo ocelového materiálu. Vzduch v nich vydrží podle formy zátěže. Když vzduch dochází, dostane dotyčný výstražný signál, aby okamžitě opustil prostor.