Setkali se zástupci Moravskoslezského kraje, Českých drah i VŠB-TUO, členové Aliance pro bezemisní budoucnost (ApBB), místní firmy a představitelé měst.

Diskutující se shodli především na potřebě cenově dostupné elektrické energie, spravedlivějšího financování regionu a rychlejších úpravách v legislativě. V inspirativní debatě pojmenovali také největší příležitosti a překážky snižování uhlíkové stopy.

Dopolední část patřila studentům zdejší školy, mezi které zavítali Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO a předseda správní rady ApBB, a Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.

Při představení svých společností Roman Heide zdůraznil, že Třinecké železárny jsou ohledně výroby energeticky velice náročnou společností. „Ročně spotřebujeme zhruba 1 terawatthodinu elektrické energie. Když se rozjede elektrická oblouková pec, bude to 1,5 terawatthodin,“ nastínil Heide.

„Jsme součástí českého průmyslu a chceme partnerům, kterými jsou i Třinecké železárny, dodávat dostupný proud,“ řekl Kamil Čermák s tím, že alfou a omegou je v dané situaci dostavění jádra, protože zdroj základního zatížení soustavy je v provozu pořád. Ještě z dob bývalého režimu a funguje.

„Máme Dukovany a Temelín. Ale ve vašem regionu je silná poptávka, aby zde byl malý modulární reaktor. Ideální lokalitou jsou například Dětmarovice,“ pokračoval Čermák, který se zmínil i o zemním plynu. Jeho potřeba, ať již v jakékoliv formě, bude dle jeho slov nutná ještě desítky let.

„Přidáme-li k jádru a plynu i obnovitelné zdroje, jako solární panely (mimo ornou půdu) a větrné parky, pak by kombinace těchto forem výroby energií mohla do roku 2050 výrazně snížit uhlíkovou stopu v českých zemích. A český průmysl by měl bezpečné a spolehlivé dodávky elektrické energie. Bude to stát peníze, práci, ale plány máme připravené,“ dodal Čermák.

Oba ředitelé zareagovali i na dotaz z řad studentů ohledně využívání odpadního tepla. „Zbytkovým teplem vytápí Třinecké železárny 9 tisíc bytů v Třinci. S Energetikou Třinec v současné době přestavujeme jeden kotel, v němž skončí používání uhlí, které nahradí plyn. Teplo, které z tohoto procesu zůstane, půjde jako zbytkové do Českého Těšína,“ předeslal Heide.

Rektor VŠB Technické univerzity Ostrava Igor Ivan dále v odpoledním projevu zdůraznil zásadní potřebu větších investic do školství, výzkumu a inovací, které jsou nepoměrně nízké k faktu, jakou zásadní transformací má region v příštích dekádách projít.

Věra Palkovská, primátorka Třince, hovořila o zásadní potřebě finančních prostředků pro region, kterého se transformace dotkne: „Podle mě je zásadní, aby se změnilo aktuální nastavení rozpočtového určení daní tak, aby byl zohledněn nejen počet obyvatel, ale i rozloha. Třinec je skoro stejně velký jako Opava nebo Žilina, a i když obyvatel je tu méně, celou tu rozlohu i s krásnými Beskydy musíme obhospodařit,” uvedla Palkovská.

Aliance pro bezemisní budoucnost byla založena v roce 2023 z potřeby vytvořit platformu pro konstruktivní dialog na poli českého byznysu o konkrétních krocích k dekarbonizaci ekonomiky. Sdružuje klíčové české společnosti včetně významných průmyslových zaměstnavatelů, kteří sdílejí know-how a příklady dobré praxe s cílem připravit se na přechod ke klimaticky neutrálním technologiím co nejefektivněji.