To byla hlavní témata setkání řídících pracovníků Třineckých železáren s vedením hutě minulý týden v Trisii. Akce se koná v půlročních intervalech.
Generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide v úvodu zmínil klíčové věci, které se v poslední době odehrály. Například dementoval zprávy, které proběhly v médiích ohledně konce prvovýroby v Třinci.
„My nechceme končit, ač se situace každým rokem zhoršuje. Brusel chce být zelený, ale my na to nesmíme doplácet. Proč máme měnit něco, co funguje stovky let?“ položil si řečnickou otázku generální ředitel. „Potřebujeme podporu nejen české vlády, ale rovněž Bruselu. Naštěstí se o tom, že bez oceli to nepůjde, pomalu začíná mluvit i v Evropské unii,“ pokračoval Heide k tématu zelené oceli a plánované výstavbě elektrické obloukové pece.
Hrozí Evropě zánik ocelářství?
Výroba oceli v Evropě klesá. Ještě v roce 2007 se zde vyrobilo 200 milionů tun oceli, v roce 2024 to bylo jen 130 milionů tun. „Když pominu krizi v roce 2009, jedná se o nejnižší číslo výroby. Navíc kapacity jsou využity jen na 60 procent. To je, pokud se něco nestane, dlouhodobě neudržitelný stav,“ nastínil Petr Popelář, předseda představenstva Moravia Steel. „Naše skupina je na tom lépe. Naše kapacity jsou naplněny a v Evropě patříme ke špičce,“ dodal Petr Popelář.
Podle jeho slov by mohly pomoci emisní povolenky, faktor, který třinecké huti finančně pomáhá. „Nicméně politika EU je taková, že postupně dochází k poklesu bezplatného přídělu povolenek a v roce 2034 by měl být jejich příděl nulový. To je okamžik, kdy bychom měli být připraveni na dekarbonizaci – pokud ovšem bude její dostatečná podpora – v podobě jedné elektrické obloukové pece,“ nastínil předseda představenstva s tím, že současná výroba by v dané chvíli byla ekonomicky neudržitelná.
Možné blýskání na lepší časy
Od 1. ledna 2026 má být zavedeno uhlíkové clo, jímž budou dovážené produkty ze zemí mimo EU zatíženy. „Očekává se, že by to mělo kompenzovat snížení bezplatného přídělu povolenek. Jestli tomu tak bude, nikdo nyní nedokáže říct. Uvidíme. Hlavně by clo mělo ochránit naše výrobky,“ zdůraznil Petr Popelář a dodal, že se připravuje přehodnocení kvót na dovoz oceli ze zemí mimo EU. Měly by se snížit o více než 50 procent na 18 milionů tun oceli ročně. Co budou země chtít prodat nad toto množství, zatíží vyšší cla. Pokud bude návrh přijat, mělo by se tak stát 1. července. „To by mohla být určitá pomoc pro evropské ocelářství,“ vysvětlil.
S náklady a dalšími ekonomickými ukazateli Třineckých železáren pak přítomné seznámila finanční ředitelka Radomíra Pekárková.
Podpořit směnnost a víkendy
Ředitel pro personalistiku a ESG Robert Zvoníček přiblížil aktuální čísla ohledně zaměstnanosti, ale i pracovních úrazů, průměrného věku zaměstnanců a podobně. „U pracovních úrazů jsme na tom v současné chvíli velmi dobře,“ naznačil Zvoníček.
Průměrný věk zaměstnanců Třineckých železáren je 46,2 let. Fluktuace nových zaměstnanců ve věku od 20 do 40 let je poměrně vysoká. Zvoníček připustil, že kvality některých nových zaměstnanců nejsou vždy na potřebné úrovni. „Sázíme na užší spolupráci s naší střední průmyslovou školou, která v současné době prochází větší transformací. Chceme co největší počet studentů zapojit do praxe u nás, aby si už nyní budovali vztah k železárnám,“ vysvětlil personální ředitel.
V sále rovněž zaznělo, že vedení hutě chce více finančně podpořit směnnost a práci o víkendech. Aby byla práce na „šichty“ atraktivní i pro mladé lidi.
Vysoká pec číslo 4
Výrobní ředitel Tomáš Gajdzica shrnul největší opravy, které se během roku udály. „Největší akcí byla rekonstrukce a střední oprava vysoké pece číslo 4. Vše se zvládlo v daném termínu, za což patří všem zúčastněným velký díky,“ shrnul výrobní ředitel. Za práci na vysoké peci poděkoval i Roman Heide a investiční ředitel Daniel Heczko. Zároveň přítomným přiblížil další investiční akce, které letos v železárnách proběhly.
Na závěr setkání byl čas na otázky z pléna. Bylo jich 23 a ředitelé postupně na všechny odpověděli. „Jsme rádi za vaše dotazy. Díky nim víme, co vás trápí, jaké máte problémy. Komunikace je důležitá, protože společně pak můžeme třineckou huť posunout zase dál,“ shrnul na závěr generální ředitel.
