V průběhu téměř dvaceti let se mu podařilo vytvořit největší databázi fotografií těžkého průmyslu na světě.

„Bylo to v létě roku 1999, kdy jsem s rodiči odjel na dvoutýdenní prázdniny do Beskyd. Z těch čtrnácti dnů mi ale v paměti zůstaly jenom dvě události – výlet do tehdy ještě zakouřenější Ostravy a zpáteční cesta přes Třinec,“ vypráví v rozhovoru Mácha. „Naproti přes řeku se tyčila budova vysoké pece č. 4 a když jsem jen nepatrně stáhnul okénko auta, udeřil mě do nosu pronikavě štiplavý zápach, který mi ale nebyl nepříjemný. Tu zvláštní železitou vůni si pamatuji dodnes, změnila totiž můj život navždy,“ pokračoval fotograf.

„Po více jak deseti letech v terénu jsem měl možnost navštívit přes 250 hutí, sléváren, válcoven, kováren a koksoven ve více jak třiceti zemích světa. Všechny byly krásné a já pokorně doufám, že mé bídné fotografie budou mít jednou smysl. Protože žádná další průmyslová revoluce se zřejmě nechystá. Nezbývá mi tak nic jiného, než urputně pokračovat dál,“ svěřil se Mácha. Ve vzpomínaném rozhovoru mluví nejen o tom, jak se k průmyslové fotografii dostal, co ho na ní fascinuje, ale i o tom, proč je pro něj práce v tak náročném prostředí zároveň obrovskou inspirací.

Diváci se rovněž, jak se podle něj mění svět těžkého průmyslu, jaké silné zážitky si přiváží z cest, na co je ve své tvorbě nejvíce hrdý či jak jeho práci vnímá rodina.

Zmíněný rozhovor je ke zhlédnutí na webových stránkách Ocelářské unie https://www.ocelarskaunie.cz/krasa-oceli-rozhovor-s-prednim-fotografem-tezkeho-prumyslu-viktorem-machou/

Zájemci mohou rovněž navštívit webové stránky Viktora Máchy či jeho profily na sociálních sítích, kde naleznou další projekty včetně dalších ukázek jeho prací.