Ze seznamu zájemců o práci v zastupitelstvu v menších obcích našeho regionu v roce 2022 lze vyčíst, že v mnohde jen stěží sestavili kandidátky. Často je jich pět, tři anebo jen dvě. Ve Smilovicích měli před čtyřmi lety dokonce jen jednu kandidátní listinu.

Tehdy devětačtyřicetiletý obchodní zástupce Martin Eschner kandidoval poprvé, a aniž to plánoval, stal se starostou.

„Tehdejší starosta Miroslav Sikora si to 14 dní před volbou rozmyslel. Nikdo to nechtěl dělat, tak jsem to vzal já, nováček,“ vzpomíná současný starosta Smilovic Martin Eschner.

Přiznává, že místní nemají o dění v obci, která nemá ani 800 obyvatel, velký zájem. „Těžko říct, proč to tak je. Když na zastupitelstvu řešíme téma, které se lidí týká, přijde jich deset. Většinou ale ještě méně nebo také nikdo,“ vypráví Eschner.

Nezájem mladých ve Smilovicích dokumentují čísla: průměrný věk sedmi zastupitelů je skoro 49 let, a nikomu z nich není méně než 40.

Ne každý má čisté úmysly

Nejmenší vesnička regionu na neochotu místních lidí podílet se na politickém dění doplatila v roce 2018, kdy tam kandidovalo pouze uskupení pod hlavičkou ANO. Obec se v následujících letech ocitla v hledáčku médií a tehdejší starosta i jeho otec, rovněž hrčavský zastupitel, čelil mnoha problémům, které vyústily v soudní spor. Oba jsou obviněni z dotačního podvodu. Soud právě běží.

„Asi to ale vybudilo lidi, protože při posledních opakovaných volbách už byly kandidátky dokonce čtyři. Zalekli se, že by to mohlo dopadnout jako v roce 2018,“ podotkl starosta Hrčavy Petr Gořalka.

V současnosti už podle jeho slov panuje v obci klid. Přesto prý bude úspěch, když kandidátky do komunálních voleb sestaví aspoň dvě sdružení. „Lidem se do veřejných funkcí nechce. Mají svou práci, své osobní životy a politika je něco navíc. Musí často čelit kritice ostatních, což není příjemné,“ vysvětluje starosta malý zájem obyvatel Hrčavy o komunální politiku.

Sám v tuto chvíli ještě neví, jak on sám rozhodne o svém příštím angažmá a ani to ještě nerozebíral s kolegy zastupiteli.

Na Hrčavě je funkce starosty neuvolněná, vykonává ji tedy vedle svého zaměstnání. Povinností má ale stejně jako starosta uvolněný. „Takže si umíte představit, kolik je s tím práce, a je úplně podružné, o jak velkou obec jde,“ říká hrčavský starosta.

Zájemců je málo

Zkušenosti kolegy z Hrčavy potvrzuje i starosta Písečné David Ćmiel, který starostuje už 20 let. „Jsme rádi, že složíme dvě kandidátky. Lidé nemají moc chuť angažovat se nad rámec svých povinností a zájmů. Může to souviset s negativní atmosférou ve společnosti a toho, co můžeme vidět na vrcholové úrovni české politiky,“ přemítá David Ćmiel. Každopádně ho těší nadprůměrná volební účast.

Podobně mluví sociologové a politologové, podle nichž mají mladí lidé pro práci v komunitní politice v malé obci nízkou motivaci a pocit zanedbatelného vlivu. V malých obcích se totiž často řeší „technické“ věci (kanalizace, silnice, rozpočet), což mladým nepřijde atraktivní. Chybí jim pocit, že mohou mluvit do zásadních věcí.

Košařiska se podle zdejšího starosty Janusze Klimka nijak neliší od okolních obcí. Někteří občané se o dění v obci zajímají více a někteří vůbec.

„Jsme obec s docela vysokým průměrným věkem obyvatel. Mladí se o komunální politiku moc nezajímají, takže uvidíme, jak to bude na podzim,“ zamyslel se Klimek s tím, že v minulém volebním období měli v obecních volbách tři uskupení, aktuálně už jen dvě.

Někde mladí do politiky chtějí

Jako všude, i tady existují výjimky. Třeba starosta Horní Lomné Kamil Kawulok si na nezájem občanů o dění v obci nemůže stěžovat.

„Komunální volby bych spíše nazval tažením za jeden provaz než politikou. V naší obci je zájem kandidovat, což dokazují fakta z minulých a předminulých voleb, kdy kandidovalo až devět procent všech občanů. Místním určitě není lhostejné, co se v obci děje,“ naznačil starosta s tím, že potěšitelný je zájem mladých lidí.

Do voleb v roce 2022 šli všichni kandidáti s věkovým průměrem 37,8 let, z nichž následně zvolené zastupitelstvo vstupovalo do čtyřletého období s průměrným věkem ještě o pět let nižším. Nyní jsme zase o čtyři roky starší, takže věříme, že i v letošních volbách se budou na kandidátních listinách objevovat opět nová jména našich mladých občanů,“ přeje si Kawulok.

V Bukovci byla před čtyřmi lety z 55 kandidátů do zastupitelstva téměř polovina mezi 30 až 39 lety. Průměrný věk 11 zvolených zastupitelů je necelých 39 let.

Přilákat do komunální politiky ty nejmladší by chtěl také Tomáš Grohmann, starosta Vělopolí, obce čítající zhruba 300 obyvatel. Inspiroval se prý v jedné polské obci, kde mají dětské zastupitelstvo.

„Jeho členové by chodili na zasedání zastupitelů, aby viděli, jak všechno funguje. Trochu by se otrkali a možná by to zvýšilo jejich zájem o dění v obci,“ uvažuje Grohmann.