Stáda ovcí se v těchto dnech rozrůstají o jehňata. Pach čerstvé placenty ale láká dravce. A zatímco si zemědělci v regionu už zvykli na přítomnost vlků, mají zde dalšího predátora, na kterého připraveni nejsou.
„Je to strašlivý pohled, sotva se jehňátko narodí, přiletí krkavec a uklove ho. Co vím, tak zatím jsme přišli o deset těchto mláďat, ale může jich být i více. Krkavci jsou schopni si jehně i odnést,“ vylíčil farmář Jan Koždoň, který chová zvířata ekologickým způsobem – celoročně na horských pastvinách.
Postěžoval si také, že stát mu odškodnění za vzniklé škody neuhradí. Na ptáky – predátory – se zákony nevztahují. A protože jde o ohrožený druh, ani odstřel není možný. „Můžeme požádat o výjimku, ale vyřízení trvá až 60 dnů, a to už problém nebude aktuální,“ krčí rameny chovatel.
Podotýká, že se snaží ovce ochránit, ke stádu dojíždí několikrát za den. Pastevecké psy k rodícím ovcím ale pustit nemůže a ani plašiče nejsou dle jeho slov účinné. „Jsou to inteligentní ptáci. Když nás vidí, tak odletí, ale pak se hned vrátí. Zabití jehněte je u nich otázkou několika málo minut,“ vysvětloval.
Řešením by bylo vybudovat stáj, ale své pastviny má v oblasti Chráněné krajinné oblasti. „Takže jsme v pasti. Krkavci nám zabíjejí mláďata, a nic s tím nenaděláme. Přitom podle mě jsou tito ptáci už v přírodě naprosto běžně, nejedná se o živočicha, kterému hrozí vyhubení,“ dodal.
Zooložka Danuše Bartošová ze Správy CHKO Beskydy zdůraznila, že krkavec je v přírodě klíčový jako mrchožrout, který čistí krajinu a pomáhá udržovat její stabilitu.
„Během posledních 25 let, kdy Správa CHKO Beskydy na svém území vyřizuje škody způsobené velkými šelmami na hospodářských zvířatech, jsme zaznamenali několik případů, kdy krkavci zabíjeli novorozená jehňata. Probírala jsem toto téma s chovatelkou ovcí ze Vsetínska, která takovou škodu před léty utrpěla. Spolu s manželem tehdy chovali několik set ovcí a po útoku krkavců na jehňata si už další generaci mláďat snažili chránit. Březí ovce těsně před porodem drželi na oplocené pastvině u domu, kontrolovali průběh porodů, ihned uklízeli zbytky po porodu (plodové obaly, placenty) a tím, že vše probíhalo u obydleného a rušného obydlí se psy, zároveň chránili ovce a jehňata před predátory všeho druhu,“ uvedla příklad zooložka.
Chápe, že uhlídat chov není jednoduché, obzvláště, když se pase na vzdálenějších pastvinách. „Osobně si ale přece jen myslím, že když chovatel zajistí, aby se jehňata rodila pod dohledem lidí u domu a ihned odstraní všechny organické zbytky po porodech, aby nelákaly predátory, může tak snížit pravděpodobnost krkavčích útoků i v dalším období,“ dodala s tím, že krkavci by si vůbec neměli uvědomit, že jehňata jsou pro ně laciným zdrojem potravy, a tudíž by je k nim nemělo nic lákat.
Myslivec Aleš Poloczek sleduje populaci krkavců v našem regionu desítky let. „Musím říct, že na některých místech právě v okolí Košařisek jsou jich stovky. Už to není jako kdysi, kdy v přírodě opravdu scházeli. A trpí nejen jehňata, ale krkavci útočí i na jiná mláďata, na srnčí i zajíčky,“ upozornil. Podle něj by se měl rozhodně stav těchto ptáků regulovat.
„Ano, lze žádat výjimku na CHKO, ale to je složité a zdlouhavé. Proto si myslím, že by se měl snížit stupeň ochrany krkavce a umožnit jeho likvidaci. Ne odstřel, zastřelit tohoto ptáka je velmi obtížné, je totiž velice chytrý. Takže bych to řešil odchytem,“ míní.
