„Feroslitiny jsou přísady při výrobě oceli, které slouží k jejímu speciálnímu zušlechtění. Jaké druhy si ocelárny objednají, takové jim připravíme. Naším úkolem je, aby to, co vyexpedujeme, souhlasilo s rezervací,“ řekla Jana Ciencialová.

Co se takové nakládky týče, na auto lze naložit až 20 tun materiálu. Takových automobilů ve skladu připraví tři až pět denně. „To je nakládka, ale na starost máme i přísuny materiálů, což může být v některý den nárazově i 200 tun. Jezdí k nám většinou kamiony, ale někdy i vagony. Vše musíme zaevidovat, označit a uložit,“ dodala předačka s tím, že ve skladu dělají pouze ve všední dny, a to denní směny. „To musíme zvládnout vše nachystat. Během víkendu máme služby, kdyby bylo potřeba něco akutně připravit,“ doplnila. Kromě feroslitin má na starost i dopravní pásy pro dopravníková zařízení na provozech, rozměrový materiál a součástí její práce je nakládání s odpady barevných kovů, což zahrnuje jejich výkup z provozů TŽ a následný prodej externím firmám.

Janu Ciencialovou práce ve skladu baví. „Některé dny jsou horší, jiné lepší. Jako v normálním životě. Navíc jsem technický typ, vždyť do mateřské dovolené jsem pracovala jako obráběčka kovů v mechanických dílnách,“ upřesnila žena, která ale po ukončení mateřské okusila zcela jinou profesi. Deset let malovala sklo.

„To bylo něco úplně něco jiného, jemného. Kvůli tomu jsem si udělala rekvalifikační kurz ve Valašském Meziříčí. Malování mě hodně bavilo, ale firmě se pak přestalo dařit a skončila. A já přišla do hlavního skladu Třineckých železáren,“ svěřila se skladnice z Vendryně, která nejraději relaxuje na zahradě nebo v přírodě. „Ráda chodím po horách. A to nejen tady u nás, ale mám ráda i Tatry. Líbí se mi výhledy do krajiny a dokud mi to zdraví dovolí, budu chodit. Navíc si při turistice krásně vyčistím hlavu,“ uzavřela Jana Ciencialová.