„Ovšem tam není tak veliký silniční provoz, takže zábrany nejsou nutné. Jako tomu je v centru obce,“ nastínil starosta Horní Lomné Kamil Kawulok.
Podle Václava Tomáška, zoologa z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jde v Horní Lomné o velmi druhově bohatou lokalitu na obojživelníky, kde žijí nejen „běžné“ žáby, jako jsou skokani hnědí a ropuchy obecné, ale také například mloci skvrnití, čolci karpatští, čolci horští a kuňky žlutobřiché.
Při transferech jsou zachraňováni před kolizí s vozidly například i plazi – užovky obojkové, ještěrky obecné a ještěrky živorodé.
„Mobilní zábrany v této lokalitě instalujeme podruhé. Postupně se snažíme zlepšit přesné umístění a rozsah zábran, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu obojživelníků na hlavní silnici procházející Horní Lomnou, která s mokřadem pod kostelem sousedí a kudy denně projíždí stovky a o víkendech až tisíce aut,“ řekl Václav Tomášek.
Oblíbená lokalita
Instalaci a obsluhu bariér včetně každodenního přenášení zachycených zvířat přes vozovku provádějí dobrovolníci ze spolku ČSOP Carpathia. V roce 2026 zde bylo nataženo 340 metrů dočasných zábran a 13 kýblů zakopaných podél bariéry do země. Bariéry jsou umístěny jen na dobu takzvaného jarního tahu žab. Instalace proběhla začátkem března a vydrží zde maximálně do „Třech zmrzlých“ s ohledem na skončení tahu všech druhů obojživelníků. Skokani táhnou první, následují čolci a ropuchy a mezi posledními začátkem května jdou kuňky.
Mokřad pod kostelem obojživelníci vyhledávají od pradávna. „Ve spolupráci s obcí Horní Lomná došlo před pár lety k úpravě lokality tak, aby zde mohl vzniknout prostor jak pro přírodu a obojživelníky (tůně, křoviny, trouchnivějící dřevo), tak i pro místní občany (koutek pro grilování, parkoviště, poválkový chodník na procházky),“ vysvětlili zoolog s tím, že obojživelníci mají lokalitu stále v oblibě. Žijí tam bohaté populace zejména skokana hnědého, čolků horských, mloka skvrnitého a spousty dalších druhů fauny a flóry jako jsou vážky, brouci, ptáci, netopýři, mechorosty a jiní.
Jiné metody ochrany
Z dlouhodobého hlediska je možné instalovat trvalé zábrany, které se montují podél silnice a navádí obojživelníky do stávajících propustků pod cestou, nebo do žabích podchodů, pokud prostupy pod silnicí chybí.
„Trvalé zábrany není nutné instalovat každý rok. Vydrží desítky let a při správném provedení jsou velmi účinné. Omezí mortalitu o více než 80 procent. Taková investice je však v řádu milionů korun a nejprve je proto nezbytné přesně určit nejproblematičtější úseky, kde obojživelníci vstupují na silnice, k čemuž jsou nejlepší mobilní zábrany,“ vysvětlil Tomášek.
Řešení může nabídnout i dostavba cyklostezky, které povede do této lokality. „Uvidíme, ale klidně by se během stavebních prací mohly instalovat nějaké propustky pod silnicí, kterými by živočichové mohli v klidu procházet,“ dodal starosta Horní Lomné.
