Naprosto zásadní je podle lékařů důsledný pitný režim. Doporučují pít minimálně 2,5 až 3 litry tekutin denně, v závislosti na fyzické aktivitě a zdravotním stavu. Alkohol ale raději ne! Nejvhodnější jsou čistá voda, slabý neslazený čaj nebo voda ochucená citronem a mátou.

Tekutiny by neměly být příliš studené. Sice způsobují dočasné ochlazení v ústech, ale tělo naopak reaguje zvýšením tělesné teploty, protože se snaží kompenzovat náhlý pokles vnitřní teploty. Efektivnější jsou vlažné nápoje, které tělu pomáhají lépe regulovat jeho teplotu.

K dodržování pitného režimu nabádá primář kardiologie pražské Nemocnice Na Homolce Petra Neužila. Vysvětluje, že vedro zatěžuje hlavně kardiaky, srdeční komplikace ale mohou postihnout každého. „Tělo reaguje na horko rozšířením cév a pocením, což vede k úbytku vody. Objem obíhající krve i tlak klesnou, srdce pracuje rychleji. Krev se zahušťuje, stoupá riziko vzniku sraženin, které mohou způsobit infarkt, mrtvici či plicní embolii,“ říká Neužil.

Člověk podle něj může v horku zkolabovat právě proto, že srdeční výdej nestačí pokrývat vysoké nároky na oběh a zároveň na výměnu tepla – odpařování vody.

Že lékaři nemluví do větru, dokládají i zkušenosti a statistiky záchranářů, kteří v těchto dnech vyjíždějí pomoci lidem, které se udělalo špatně právě z horka. Podle mluvčího Zdravotnické záchranné služby MSK Lukáše Humpla měli záchranářů za uplynulý pátek, sobotu a neděli okolo stovky výjezdů.

„V horkých dnech, jaké momentálně zažíváme, vyjíždějí naši záchranáři ke zhruba 30 případům denně v rámci celého kraje,“ dodal Humpl.