Adamský se pohyboval v obranném pásmu v prostoru mezi kruhy, když od modré čáry napřáhl Jan Ščotka a jeho projektil zasáhl třineckého útočníka do obličeje. „Puk jsem viděl v poslední tisícině sekundy, nedalo se uhnout. Hned jsem věděl, že něco nebude v pořádku. Taková facka od modré, trefila mě pod oko,“ uvedl Adamský, jemuž se litvínovský obránce hned omlouval.

„Všechno zlé je pro něco dobré. Po utkání jsem psal Poldovi, že je asi rád, že jsem se zranil, když přihrál (Martinu Růžičkovi) na dva góly. Odpověděl, že by mě nevyměnil ani za milion.“Třinecký útočník Martin Adamský

Pro Adamského v té chvíli zápas skončil, zamířil do nemocnice. „Rentgen ukázal, že není nic zlomeného. Měl jsem při té bídě štěstí, že mě puk zasáhl na plocho a ne hranou,“ oddechl si. „Můj kamarád, který hrál asi padesát let hokej, dopadl v podobné situaci hůře. Praskl mu podočnicový oblouk,“ dodal.
Už po zásahu pukem bylo vidět, že mu z hlavy teče krev. „Spravilo to pět stehů, ale to je to nejmenší,“ podotkl.

Po měsíci je druhým třineckým hokejistou, kterému šili tržnou ránu v obličeji. Milan Doudera si odnesl z nešetrného ataku Bretta Flemminga sedmnáct stehů. „Sedíme v kabině vedle sebe. Nevím, zda mě nenakazil,“ řekl Adamský, vyhlášený vtipálek.

Doudera poté přišel o reprezentační turnaj i Spengler Cup a do hry se vrátil až v novém roce. Adamský ale den po zápase netušil, jak to s ním bude. „Po utkání jsme dostali dva dny volno. Uvidíme, co se mnou udělá, až půjdu do zátěže a zapotím se. Momentálně mě nejvíce bolí spodní čelist,“ vysvětlil.

Martin Růžička výborně vyplnil díru po Martinu Adamském, na jehož pozici dal po přihrávkách Jiřího Polanského a Vladimíra Svačiny dva góly. „Všechno zlé je pro něco dobré. Po utkání jsem psal Poldovi, že je asi rád, že jsem se zranil, když přihrál na dva góly. Odpověděl, že by mě nevyměnil ani za milion,“ řekl Adamský. „Hlavní ale je, že jsme vyhráli. Sice na tom mám jen třicetisekundový podíl, ale jsem rád, že jsme odčinili prohru v Brně,“ podotkl.