„Je mi vytýkáno, že se izoluji od dotykového světa. Čtenáři mě vyzvali, abych napsal knížku o tom, jaký má vliv dnešní počítačová doba na život rybářů. A já jsem je uposlechl,“ nastínil Antonín Szkandera. V knížce se zamýšlí nad tím, co přináší do našeho života éra chytrých věcí, a co tedy nabízí rybářům. „Je jasné, že jsme rozděleni na dvě skupiny. První skupinu dotykový inteligentní svět láká, stává se nejen zálibou. Druhou skupinu tvoří stále se zmenšující společenství lidí, u nichž vzbuzuje nedůvěru a obavy,“ pokračoval autor, který nestraní ani jedné straně.

„Každý má právo na svůj postoj. Dívám se nestranně na moudrý dnešek, ukazuji jeho klady a zápory. Přináším pikantní příběhy z obou stran. Směji se trampotám jedněch i druhých, smutním i pláču s oběma a komentář ponechávám na čtenáři,“ vysvětlil Szkandera. „Nicméně současně, a vůbec nevím, jak se to přihodilo, téměř v polovině řeším příběh samoty,“ předeslal Szkandera, který se jako spisovatel mění. Jak sám říká, autor prvních dvou knížek se podstatně liší od autora těch dalších. „Měním se, vyvíjím se. Stárnu, získávám nové zkušenosti a současně se vyvíjí i můj písemný projev. Lidé si zvykli na jednoduchost a smích v mých povídkách a já si dovolím jim přinášet postupně jinou četbu,“ vyprávěl Szkandera, který svou první knížku povídek vydal v roce 2004.

A jak dlouho bude ještě psát? „Mám na paměti doporučení Vlasty Blizňákové, někdejší pracovnice frýdecko-místecké knihovny – piš tak dlouho, jak dlouho to pro tebe bude koníčkem. Až se psaní stane profesí, přestaň,“ uzavřel Antonín Szkandera, který absolvoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako redaktor, editor a korektor v několika novinách, časopisech, vydavatelstvích a rozhlasových studiích.